Nová radnice
MUDr. Zdeněk Hřib, Primátor hlavního města Prahy
Ačkoliv vystudoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, jako lékař nikdy nepůsobil. S nadsázkou o sobě tvrdí, že není lékařem lidí, ale systémů. Z pozice ředitele obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví se zúčastnil významných pracovních skupin na národní, EU i světové úrovni a publikoval mnohé studie na téma informatiky, kvality a efektivity služeb. Ve volbách 2018 byl lídrem pro Prahu za Pirátskou stranu. Nejenže byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy, ale následně se stal prvním primátorem na světě nominovaným za tuto stranu. Jako primátor má na starosti mimo jiné oblast informatiky, bezpečnosti, evropských fondů a zahraničních vztahů. Za Českou pirátskou stranu je rovněž členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zdeněk Hřib je ženatý a má tři děti.
S novým primátorem přišla do Prahy energie a naděje, ale i výrazná změna v podobě komunikace. V den 20. výročí vstupu ČR do NATO měli Pražané možnost vyslechnout si v metru v českém i anglickém jazyce zdravici primátora upozorňující na toto výročí. Současný primátor o svých akcích informuje na sociálních sítích, pořádá otevřená setkání s obyvateli hlavního města a je daleko vstřícnější k novinářům. Setkali jsme se v sídle magistrátu. Při vstupu do objektu Nové radnice mi vrátný hrdě hlásil, že pan primátor už je v práci. Při čekání na rozhovor jsem měla možnost pozorovat část nejbližšího týmu v rámci každodenní agendy. Z pozice rodilé Pražanky jsem byla spokojená. Dva kolegové se chystali do terénu prověřit stav pražských mostů, další dva se věnovali IT systémům a možnostem, jak ještě více zpřístupnit komunikaci občanům. Mimochodem, věděli jste, že všichni pirátští radní na Magistrátu mají sdílené kalendáře, a tak je možné kontrolovat, jakým činnostem se věnují? Přeji všem obyvatelům Prahy, ať se nápady a inovace z „Nové radnice“ daří úspěšně šířit.
Pane primátore, změnilo se Vaše vnímání Prahy od doby, co jste nastoupil do funkce? Dokážete se jen tak procházet po Praze, nebo si hned všimnete nedostatků v podobě nepořádku, omšelých budov či nekvalitních cest?
Moc času na procházky Prahou nemám, veškerý čas trávím v práci. Změna vnímání Prahy se dostavila v jiném měřítku. Zatímco dříve jsem vnímal problémy v rámci svého okolí, například při cestách s dětmi do školky, nyní vnímám problémy v rámci celé Prahy.
Původní profesí jste lékař. Pokud přirovnáme Prahu k pacientovi, jakými neduhy trpí?
Shodou okolností jsem navrhoval, abychom již v rámci volební kampaně Prahu diagnostikovali lékařskou terminologií. Z mého pohledu Praha trpí chronickými problémy s páteřní infrastrukturou (míněn chybějící obchvat města), akutní insuficiencí bydlení (nedostatkem dostupného bydlení), její informační služby vykazují známky senility (jsou zastaralé) a zřejmá je i karence fotosyntetických nosičů (nedostatek zeleně v ulicích). Nakonec jsme se rozhodli celou kampaň uchopit jinak, ale na původní diagnóze bych nic neměnil.
Ve svém programu nabízíte vizi pro 21. století založenou na informační společnosti, oproti tradiční průmyslové společnosti minulého a předminulého století. Jak se Vám daří tuto vizi prosazovat na úrovni města?
V souvislosti s komunální politikou se často objevuje názor, že výsledky jsou dříve viditelné. V případě města, které má velikost Prahy a je zároveň krajem, toto neplatí. Velké investiční projekty, které zahájíme, nebudou v tomto volebním období dokončeny, jako je tomu v případě metra D či prodloužení některých tramvajových tratí. Výhodou je to, že se mohu koncentrovat na problémy „jen“ Prahy jako takové. Vymezení problémů na jeden konkrétní a zároveň kompaktní region činí problémy trochu jednoduššími. Zároveň musím podotknout, že Prahu přebíráme v poměrně špatném stavu, kdy na jedné straně padaly mosty a na druhé straně byla z důvodu různých oprav tak rozkopaná, že se jí prakticky nedalo projet.
Na funkci budoucího primátora jste se poctivě připravoval, jak studiemi nových trendů, tak i návštěvou metropolí, které mohou sloužit jako vzor. Co udělat pro to, aby byla Praha nejen krásným, ale i chytrým městem (tzv. smart city)?
Co se týče problematiky smart cities, tak za lídra v Evropě je dlouhodobě považovaná Barcelona, kde se také koná každoroční kongres o této problematice. Barcelona se stala průkopníkem tohoto trendu, a tak musela hledat mnohá inovativní řešení a nejenže úspěšně prošlapala cestu ostatním městům, ale i ona sama má dobře a udržitelně nastavený kurz. V Barceloně se tři čtvrtiny rozpočtu investují do tzv. open source projektů. V každé smlouvě, které má město se svými dodavateli, mají nastavenou klauzuli o datové suverenitě, tj. data, která vznikají v rámci provozu města, jsou jeho vlastnictvím a město s nimi může nakládat dle potřeby. Právě otevřená data jsou jedním z principů smart cities. Data, která umožní nejen zvýšit pohodlí obyvatel, ale i zlepšit řízení města. Nově zavádíme mobilní signál v metru, možnost úhrady pravidelných poplatků platební kartou (např. poplatky za psy), možnost elektronicky podat žádost o zábor ulice pro živnostníky (např. provozovatele zahrádek) či online informace o aktuálních zpožděních tramvají nebo volné kapacitě P+R parkovišť. Právě tato opatření souvisí s problematikou smart cities, která byla za předchozího vedení redukována na nákup „chytrých laviček a chytrých lampiček“.
Překvapilo mne, že jste nezmínil Vídeň, která obsazuje nejvyšší příčky v hodnocení kvality života ve městech a často je nám dávána za vzor…
Od Vídně bychom se mohli učit, jak se vyhnout bytové krizi, ale pouze v případě, že bychom měli k dispozici časové období v řádu desítek let. To nemáme. Od Vídně můžeme čerpat inspiraci například v oblasti kultury. Pravdou zůstává, že Vídeň je nám kulturně a historicky blízká.
A co Amsterdam?
V Nizozemí mají Piráti obecně mnoho vzorů v mnoha oblastech. Amsterodam může být inspirativní v otázkách dopravního řešení či podpory alternativních způsobů dopravy. Na druhou stranu je nám jasné, že ze dne na den všichni na kolech jezdit nezačnou.
Jsou před námi květnové volby do Evropského parlamentu. Jak lze občanům dobře zprostředkovat propojení mezi místní-národní a EU úrovní?
Zásadním problémem voleb do Evropského parlamentu je tradičně nízká volební účast, která tyto volby provází. Minulá účast se pohybovala kolem 19 %. V takových případech je velmi snadné pro populisty a jiná účelová uskupení tyto volby opanovat. Je tedy důležité lidem význam těchto voleb vysvětlovat. Z EU se do České republiky dostává celá řada legislativy. Pro Pirátskou stranu jsou v těchto volbách zásadní témata jako svoboda informací, autorských práv, záležitostí týkajících se volného pohybu osob a další. Co se týče propojení oněch tří úrovní, tak ideální by bylo volit kandidáty Pirátů (smích), kteří zajistí stoprocentní propojenost. Pro Piráty je důležitý informovaný a svobodně se rozhodující občan, který propojení tří zmíněných úrovní představuje.
Následující dvě otázky Vám mám vyřídit od své patnáctileté dcery Lady. Jak vnímáte roli nastupující generace?
Následující generaci vnímám jako velmi důležitou. Spousta rozhodnutí, která učiníme, nezasáhnou generaci naši nebo generaci našich rodičů, ale právě generaci nastupující. Témata týkající se životního prostředí a ekologie a s tím související strategické plány v oblasti energetiky ukazují, že zásadní rozhodnutí a případné otočení kurzu kormidlem se projeví až za desítky let. Rozhodnutí učiněná v rámci těchto témat nejen že určí, v jak čistém prostředí budeme žít, ale zásadně ovlivní i naší geopolitickou orientaci. Na úrovni města podporu nastupující generace bereme vážně, nedávno jsme schválili změnu jednacího řádu a odstranili jsme věkový limit pro vystoupení na zastupitelstvu. Občan nyní může podat interpelaci nebo může vystoupit v rozpravě k jednotlivým bodům (přihlášení je možné i elektronicky) bez omezení věku. Jako primátor poskytuji záštitu celé řadě akcí, které podporují výchovu k demokracii u mladé generace, např. tzv. Modelu OSN či Studentskému parlamentu. Studentským akcím se snažíme vycházet vstříc například i poskytnutím prostor.
Jak změníte současný vzdělávací systém?
Zásadní problém vnímám v aktuální vytíženosti učitelů, která neumožňuje věnovat dostatek času jejich dalšímu vzdělávání. Na rozdíl od předchozích investic, které směřovaly do tzv. hardwaru v podobě škol či jejich vybavení interaktivními tabulemi, chceme investovat do tzv. softwaru, který představuje právě vzdělávání učitelů. Chceme investovat do výměnných pobytů v programech pro učitele, ať již Erasmus Plus nebo Eurocities, teď jsme vstoupili do organizace Xarxa, která je zaměřená na odborné vzdělávání středních škol. Díky snahám o omezení administrativy doufáme, že učitelé budou mít více času a prostoru na vzájemné sdílení zkušeností a mentoring. V této oblasti jsme dost závislí na tom, co se děje na národní úrovni. Na druhé straně z úrovně města můžeme ovlivnit platy učitelů nebo poskytnout městské byty. Mimochodem, poskytování bytů se týká nejen učitelů, ale i dalších významných profesí. V následujícím roce se budeme snažit změnit nastavování podmínek na celorepublikové úrovni tak, aby se neodvíjelo pouze od nejslabších regionů, na čemž je Praha často doslova bita.
Slovo závěrem pro čtenáře Czech and Slovak Leaders Magazine?
Přijďte k volbám do Evropského parlamentu. Již jsem se zmínil o důležitosti těchto voleb, ale znovu zdůrazním význam těchto voleb nejen pro Českou republiku, ale i pro Evropskou unii jako takovou. Málokdo ví, že právě Evropský parlament bude znovu hlasovat o kontroverzním návrhu týkajícím se autorských práv na internetu. Jde o to, zda internet bude zachovaný v současné formě, či zda budou aplikovány nové články o jednotném digitálním trhu, znamenající tvrdou cenzuru. Jsem rád, že Pirátská strana má jako lídra Marcela Kolaju, experta na informatiku a autorská práva.
Linda Štucbartová