„ Není pravda, že nemůžeme v Evropské Unii nic ovlivnit. “
Ing. Vladimír Bärtl je vzděláním geodet a kartograf. V roce 1994 spoluzakládal firmu HOUDEK s.r.o. se zaměřením na metrologii transfer technologií. Už roce 1999 nastoupil do státní správy. Začínal na ministerstvu zahraničních věcí, konkrétně byl čtyři roky na zastupitelském úřadu v Ottawě. Poté působil na jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu. Je spoluautorem projektu “Nový systém řízení obchodně ekonomických služeb státu v zahraničí” a Exportní strategie 2006—2010. Poté se přesunul opět za hranice, tentokrát na zastupitelský úřad v Paříži. Během francouzského a českého předsednictví v EU spoluorganizoval program “Česko—francouzský ekonomický rok”. Byl součástí týmu pro umístění řídícího střediska programu Galileo V Praze. Vloni byl jmenován náměstkem ministra průmyslu a obchodu a řídí sekci Evropské unie a zahraničního obchodu.
Vážený pane náměstku, co konkrétně pod sekci Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu a obchodu spadá?
„Původně to byly dvě sekce, které se dnes potkávají a když to zredukuji, jedná se o několik agend. Koordinace vztahu k Evropské unii, která je v působnosti našeho ministerstva, problematika vnitřního trhu Evropské unie, obchodní politika a účast v mezinárodních organizacích, příprava a uskutečňování exportní strategie České republiky a obecně oblast podpory exportu. Patří sem také tvorba a uskutečňování zahraničně ekonomické politiky České republiky anebo problematika evropského a mezinárodního práva, opět v působnosti ministerstva. Z toho vidíte, že námi řízené útvary mají přesah a propojují jak unijní, tak zahraničně obchodní agendu. To je těžiště naší sekce.“
Vše spolu tedy úzce souvisí…
„Tak. Tvorba společné obchodní politiky, za kterou jsme zodpovědní, je „big picture“, který umožňuje v menším a v národním pohledu například lépe připravit exportní strategii České republiky.“
Jaké jsou Vaše hlavní cíle pro rok 2015?
„V tom se promítají dvě polohy – unijní + oblast mezinárodních organizací a týkající se zahraničního obchodu. Kdybychom extrapolovali, jedna priorita je tvorba nových pracovních míst díky růstu českých firem v souvislosti s tím, že se nám podaří zprostředkovat jim příležitosti na zahraničních trzích. Druhá priorita je růst prestiže České republiky v Evropské unii a mezinárodních organizací a podílení se na tvorbě mezinárodní obchodní politiky tak, abychom pomohli internacionalizaci našich firem.“
Zastavil bych se u první priority. Jsou aktuálně největší příležitosti na arabském poloostrově a v Číně?
„My se společně s ministerstvem zahraničních věcí snažíme, abychom dopředu neříkali, že je pro nás konkrétní teritorium průřezově pro všechny sektory prioritní. Naopak. Přístup k perspektivním trhům vnímáme sektorově. Existují sektory, pro které je skutečně Čína perspektivní, pro jiné to ale zase je oblast Latinské Ameriky, pro jiné Subsaharská Afrika. Je to odklon od bývalého vnímání exportního směřování. Taxativně byla určena řada teritorií, které se označily za prioritní a zájmové. Může to být ale matoucí. Malé a střední firmy, které by se chtěly podobnou nálepkou vést, můžou zjistit, že takto prioritní teritorium pro Českou republiku pro ně prioritní není. Zboží tam nemusí být konkurenceschopné, prodejné…“
Znamená to, že by se pro téměř každý sektor dalo najít teritorium s uplatněním?
„Nedokážu říct, jestli pro každý sektor. Pro sektory, kde jsme silní, máme komparativní výhodu a potenciál, tam jsme schopni najít a identifikovat teritorium, které je perspektivní. Zmínil bych nástroj, kterému se primárně věnovali kolegové na ministerstvu zahraničních věcí. Nazývá se mapa oborových příležitostí. Do tohoto nástroje vstupujeme informacemi o společné obchodní politice, za kterou jsme zodpovědní. Tato mapa se bude opakovaně aktualizovat. Používá informace verifikované na našich zastupitelských úřadech a v zahraničních kancelářích CzechTrade tak, aby pomohla českým firmám zorientovat se lépe v zahraničí. Tak, abychom je dostali do nové úrovně. Nemají už seznam prioritních zemí, ale mohou se s ohledem na jejich výrobní nebo obchodní program podívat na to, kam mohou směřovat. Může to být i úplně rozdílné teritorium od těch, které dosud zmíněno nebylo. Nicméně prioritní je dnes pro nás každé teritorium, ve kterém můžeme úspěšně uskutečňovat projekty v oborech, ve kterých jsou české firmy silné.“
Už máte na tento nový směr obchodní politiky zpětnou vazbu z byznys obce?
„Vedeme intenzivní dialog s firemními reprezentacemi. Se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou ČR, Asociací malých a středních podniků, odbory a dalšími. Ani jedna ze zmíněných institucí netrvala na tom, abychom pokračovali v ryze teritoriálním přístupu. Naopak sektorový přístup podporují. Oceňují to a dávají přednost tomu, že prostředky, které má stát k dispozici, například extrémně důležitou jednotnou zahraniční síť zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří CzechTrade, může poskytnout firmám tak, aby jednotlivé sektory mohly být cíleny do teritorií, kde mají šanci uspět.“
Jak moc je propojení se sítí zastupitelských úřadů limitující? Přeci jen nemá Česká republika své kanceláře všude…
„To je pravda. V minulosti se navíc stávalo, že v souvislosti s politickou a ekonomickou situací docházelo k redukci zastupitelských úřadů. Dnes dochází k přehodnocení této politiky. Ministerstvo zahraničních věcí se vrací do řady míst, které byly v nedávné době uzavřeny. Vychází to také z oživené komunikace s firemní sférou. Dnes se již zásadní a strategická rozhodnutí týkající se optimalizace sítě zahraničního zastoupení nedějí, aniž by se konzultovala s firemní sférou. Ekonomická diplomacie, podpora našich firem v zahraničí, je jednou ze zásadních agend našich ambasád.“
Mají tedy u vás i středně velcí podnikatelé otevřené dveře?
„Samozřejmě. Agentura CzechTrade je jednoznačně zaměřená na podporu malých a středních firem. Od loňského roku, kdy došlo k podpisu Rámcové dohody mezi ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu, dochází ke sjednocení pohledu a přístupu našich reprezentantů v zahraničí k firmám. Přirozenou vazbou, kterou pěstuje CzechTrade, je business to business (B2B). Právě zde se uplatňují požadavky malých a středních firem. Kde je potřeba otevírání dveří, kultivovat vazbu business to government (B2G), tam přichází na řadu ekonomičtí diplomaté. Ať už zde v ústředí nebo na našich zastupitelských úřadech. Do nedávna bylo pro firmy matoucí to, že některé služby poskytované agenturou CzechTrade byly zpoplatněny a podobné služby mohli firmám zdarma zprostředkovávat naši ekonomičtí diplomaté na ambasádách. Vytvořili jsme proto jednotný katalog služeb. Jsou tam ty, které jsou zdarma průřezově v celé síti, ať už je poskytuje diplomat nebo pracovník CzechTrade. Pak je tam nadstavba dalších služeb, které poskytuje CzechTrade. Další z pilířů dohody mezi oběma resorty bylo jedno vstupní místo do celého systému. Toto tzv. Klientské centrum fyzicky sídlí v agentuře CzechTrade v Praze a v předem určených dnech tam spolu firmám asistují zástupci jak CzechTrade tak ekonomičtí diplomaté z ministerstva zahraničních věcí. Zvyšuje se tím komfort firmám. Nemusí přemýšlet, kam jít ani o tom, zda se jejich požadavek týká B2B nebo B2G. Mají jedno místo, kde si jejich požadavky pracovníci přeberou.“
Druhé téma, které jste zmínil je prestiž České republiky v Evropské Unii. Jak na tom jsme?
„Jsme součástí tzv. skupiny stejně smýšlejících zemí. Jsou to Skandinávci, Němci, Pobaltí… V přístupu k vnitřnímu trhu jsme dokonce vnímáni jako tvrdé jádro a co se týče volného obchodu, patříme k nejliberálněji smýšlejícím členským státům. V loňském roce se nám podařilo formulovat společné priority 13 členských států na vnitřním trhu EU a ty se podařilo částečně promítnout do pracovního programu nové Evropské komise. Chci na tom demonstrovat, že není pravda, že nemůžeme v Evropské Unii nic ovlivnit. Naopak máme-li dostatečnou argumentaci a zpětnou vazbu ze strany firem, jsme schopni požadavky formulovat, vydiskutovat je a daleko účinněji prosazovat v celé osmadvacítce. Například ve výboru pro obchodní politiku, kterého se účastním, je možné naším názorem ovlivnit řadu spřízněných členských států a prosadit ho vůči Komisi. Zároveň nám to umožňuje sledovat a vyhodnocovat vývoj v EU a jeho důsledky pro ČR.“
Jak to tedy bylo se sankcemi mezi Evropskou Unií a Ruskem? Měli jsme i tam silnou vyjednávací pozici?
„Existovaly tři vlny. První dvě se týkaly konkrétních osob a firem, které se podílejí na destabilizaci Ukrajiny a anexi Krymu. Další vlna se týkala sektorů. Před tím, než došlo ke konsenzu v rámci Evropské unie, probíhala debata. Rýsující se rozměr sankcí nám byl znám a byli jsme schopni ho konzultovat s firemními sektory, kterých se dotýká. Dokázali jsme na základě dat od firem vyargumentovat v Bruselu to, že některá z uvažovaných opatření mohou cílit více na civilní sektor než na vojenský nebo zboží dvojího užití. Podařilo se nám vyargumentovat a změnit konečné znění sankcí tak, aby politický dopad zůstal zachován, ale aby ekonomický dopad nebyl citlivější pro náš civilní sektor víc, než pro ruskou stranu…“
Můžete být konkrétnější?
„Ve třetí vlně sankcí se plánovalo kromě velké oblasti strojírenství postihnout i petrochemii, konkrétně technologie hydrokraků a odsiřování. Ukázalo se, že naše firmy měly v této oblasti rozpracovanou řadu civilních projektů v Ruské Federaci. Pokud by je opustily, znamenalo by to pro ně ztrátu v řádu pěti miliard korun.“
Jaké jsou aktuální informace, pokud jde o sankce?
„Výsledky uplynulých jedenácti měsíců roku 2014 ukazují poměrně značný pokles vzájemného obchodu. A to jak v souvislosti s celkově zhoršenou situací ruské ekonomiky v uplynulém období, tak s nejistotou z aktuální politické situace a také omezující opatření v důsledku událostí na Ukrajině. Objem vzájemného obchodu v korunovém vyjádření klesl v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku o 7,5 %, když bychom šli do Eur, je to přes 13 % s ohledem na měnový rozdíl. Vývoz nám v korunovém vyjádření klesl o 2,5 %, v Eurovém o více než 8 %. V tuto chvíli je pro nás zásadnější propad ruského rublu. Od počátku roku 2014 je to skoro 50 % hodnoty. To ruské straně prodražuje dovoz u všech položek bez ohledu na to, zda se jich dotýkají sankční opatření anebo nikoliv. Dostáváme se do úplně jiné roviny problémů. Pokud se situace nevyřeší v řádech měsíců, dopady na český vývoz budou výraznější.“
Bude se to dotýkat všech sektorů?
„Obecně budou mít ruští partneři problém vytvářet dostatečné rublové cash flow, aby dodrželi své závazky v cizích měnách. Je to tedy plošný problém. Našich sektorů jako je strojírenství a automotive se to samozřejmě může dotknout.“
Další vývoj tedy určí spíš síla ruské měny než sankce…
„Když mluvíme o sankcích a protisankcích, je to stále o vazbě Evropské unie a Ruské federace. Dopady poklesu hodnoty rublu mohou mít dominový charakter na celý region. Na všechny státy, které jsou jak geograficky, tak celně a obchodně s Ruskou federací provázány. Tam je možné očekávat, že se jich hospodářský pokles způsobený propadem rublu dotkne.“
Co vlastně může udělat české ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zmírnilo dopady na Česko?
„Pro nás je důležité vnímat to v čase. Tento problém má genezi a není důvodem opustit ruský trh úplně. Existuje řada sektorů, které nejsou sankcemi ani protisankcemi dotčeny. Krizovou situaci je možné vnímat jako vhodnou pro hledání nových příležitostí, zajímavých perspektivních míst. Ať už to jsou obchody se sektory, které doposud nebyly klíčové. Snažíme se udržovat dialog a vnímat, že návrat na opuštěný ruský trh je nákladnější než pokračující práce v nějakém krizovém módu. Dá se předpokládat, že až se situace stabilizuje, tak ten, kdo trh zcela opustil, bude mít s návratem problémy. Lepší je snažit se v mezidobí o maximální využití personálních kapacit.“
Takže ruský trh neopustíte?
„Ne, dokonce existují úvahy o jednom z opatření, které řešíme s ministerstvem zahraničních věcí a které bylo výsledkem implementačního plánu vlády z poloviny října loňského roku. A tím je posilování ekonomické diplomacie. Máme možnost společně s ministerstvem zahraničních věcí posílit zahraniční síť o deset míst ekonomických diplomatů v různých zemích, kde spatřujeme nevyužitý potenciál. V tuto chvíli vedeme debatu, jestli by nebylo také účelné posílení ekonomického úseku naší ambasády v Moskvě právě proto, abychom mohli kompenzovat ztížené podmínky; zaměřit se na regiony apod. V tomto ohledu si s MZV momentálně tříbíme pohled na věc. “
Závěrem k Rusku, na čem se aktuálně ministerstvo podílí?
„Situace, která vznikla, tedy reakce Evropské unie a opačná reakce Ruska, byla velmi záhy řešena v pracovní skupině při Úřadu vlády. Řada resortů byla jeho součástí. Snažili jsme se najít řešení, která budou nejvíce asistovat firmám. Patří mezi ně právě posílení ekonomické diplomacie, opatření na podporu obnovy Ukrajiny a tak dále. Na to, co se stalo s rublem na konci roku, jsme reagovali na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Vláda vzala 22. prosince na vědomí vytvoření Mezirezortní pracovní komise k ekonomické a obchodní dimenzi rusko-ukrajinské krize. Znamená to vytvoření platformy jednání orgánů státní správy, představitelů podniků, zejména vývozců, kteří jsou postiženi ekonomickými důsledky. Jedním z nich je zmíněný pokles rublu. Tato komise je tedy druhým nástrojem vedle pracovní skupiny při úřadu vlády. Tato komise má širší dimenzi na celý region. Pořádáme semináře pro zástupce firem, třeba o dopadu devalvace rublu.“
Další z témat je rozvoj vztahů s Čínou. Co můžeme očekávat v novém roce?
„První bude dubnová oficiální cesta vládní delegace do Čínské lidové republiky, kterou povede předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Je to u příležitosti oficiální účastí České republiky na čínském mezinárodním technologickém veletrhu. Pak očekáváme návštěvu vicepremiérky Číny pro zdravotnictví, vědu a technologii, a to u příležitosti setkání ministrů zdravotnictví ve formátu 16 plus 1, tedy spolupráce Číny se zeměmi Střední a Východní Evropy. Důležitá pro nás bude návštěva viceadministrátora Úřadu pro civilní letectví Čínské republiky. To je instituce, u které se snažíme velmi silně lobbovat pro to, aby usnadnila certifikaci českých letadel při vstupu na čínský trh. Máme s tím problémy a dochází k obchodním překážkám, je to netarifní bariéra. V tomto ohledu budeme jednat i v Bruselu tak, abychom diskriminační přístup k evropským výrobkům zmírnili. Návštěva tohoto úředníka je klíčová, abychom jednání posunuli dál. Česko navštíví také ministr průmyslu a informačních technologií a premiér Sobotka na druhou stranu plánuje cestu do Číny. S velkou pravděpodobností bychom měli organizovat ekonomický smíšený výbor, uskuteční se China Invest Forum a podobně…“
Kde konkrétně kromě letectví se můžeme setkat s bariérami?
„Všeobecné letectví je klíčová oblast. Někteří úředníci umějí být kreativní v tom, jak neulehčit vstupu cizích výrobků. Samozřejmě je věcí víc. Musíme hlídat duševní vlastnictví, které provází naše licence a podobně. S tím pomáhá náš Zastupitelský úřad v Pekingu.“
V Číně jste již byl. Co považujete za hlavní aspekty spolupráce s čínskými investory?
„Ve spolupráci s Asociací leteckých výrobců, Leteckou amatérskou asociací a CzechTrade jsme v Číně absolvovali týdenní jednání cílené na podporu leteckého průmyslu a mimo jiné také již zmíněné certifikace. Byla to moje první pracovní zkušenost s Čínou a mohu konstatovat, že vzhledem k charakteru čínské administrativy je otevírání dveří pro firmy extrémně důležité. Fakt, že zástupce českého ministerstva podporuje české asociace, firmy a výrobce, je důležitý signál, který zvyšuje kredibilitu pro čínské partnery. I proto jsme se dohodli se zmíněnými asociacemi, že tento způsob cíleného zaměření obchodních misí považujeme za účelný. Budeme se ho snažit směřovat i do jiných oblastí, než je Čína.“
Velmi děkuji za rozhovor.
Autor: Jaroslav Kramer
„Konkrétní Čínské projekty pro rok 2015“
- Oficiální cesta vládní delegace vedené předsedou poslanecké sněmovny PČR Janem Hamáčkem do ČLR při příležitosti oficiální účasti ČR na 3. ročníku Čínského mezinárodního technologického veletrhu (20.-25.4.2015)
- Návštěva vicepremiérky ČLR pro zdravotnictví, vědu a technologie LIU Yandong /Ljou Jen-tung/ při příležitosti setkání ministrů zdravotnictví (zdravotnický Summit) v rámci 16+1 (spolupráce ČLR s 16 zeměmi SVE) v ČR (15.-17. 6. 2015)
- Návštěva vice-administrátora Úřadu pro civilní letectví ČLR (CAAC) WANG Zhiqing /Wang Č-čing/ v ČR
- Návštěva ministra průmyslu a informačních technologií ČLR MIAO Wei /Mjao Wej/ v ČR (zatím nepotvrzeno)
- Oficiální návštěva předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky v ČLR (zatím nepotvrzeno)
- 10. zasedání Ekonomického smíšeného výboru v Pekingu (zatím nepotvrzeno)
- China Invest Forum v ČR
- Setkání premiérů zemí SVE s ČLR (zatím nepotvrzeno)