Suelette Dreyfus

 

“Whistleblowing je nově vznikající lidské právo”

 

Časopis Czech & Slovak Leaders se pyšní tím, že přináší nejen rozhovory s předními odborníky, ale také zvyšuje povědomí o důležitých společenských otázkách. Vzhledem k současné pandemii se whistleblowing ukázal jako velmi užitečný nástroj ochrany jednotlivců, firem a společnosti jako celku. Li Wenliang, čínský lékař, byl prvním známým oznamovatelem, který varoval před pandemií, a později, bohužel, zemřel i on sám právě na Covid-19.

Navzdory tomu, že pandemie zastavila fyzické cestování, mezinárodní spolupráce přesto pokračovala. Probíhala i v rámci projektu E.A.T.(Expanding Anonymous Tipping), do kterého se zapojila česká nevládní organizace Oživení spolu s osmi dalšími partnerskými organizacemi působícími v 11 různých zemích EU. Projekt E.A.T. pomáhá v co největší míře šířit zavádění, provoz a důvěryhodnost anonymních oznamovacích technologií v boji proti korupci ve východní a jižní Evropě.

Dr. Suelette Dreyfus je výkonnou ředitelkou společnosti Blueprint For Free Speech. Kariéra Suelette zahrnuje akademickou sféru, žurnalistiku i občanský aktivismus. Zaměřuje se na technologie ochrany soukromí, svobody na internetu a integritu médií. Inspirovaná hnutím za otevřený software založila Suelette společnost Blueprint s vizí přispět ke zlepšení zákonných standardů na ochranu svobody projevu po celém světě. Suelette se zajímá nejvíce o posilování standardů ochrany oznamovatelů a svobody projevu sdělovacích prostředků. Blueprint je jednou z mála celosvětově působících nevládních organizací zasazujících se o právní ochranu oznamovatelů a oznamování, zejména pak o ochranu přístupu do médií. Blueprint for Free Speech uděluje cenu a zvláštní uznání za whistleblowing, aby vyzdvihl statečnost těch oznamovatelů, kteří vystupují ve veřejném zájmu. Potěšilo mě, že jsem na webu Blueprint našla rozhovor s panem Liborem Michálkem, známým českým oznamovatelem, bývalým ředitelem Státního fondu životního prostředí, který odmítl podepsat zakázku předraženou o 3 miliardy korun.

Suelette, jste australská odbornice zapojená do evropského projektu na whistleblowing, vše se odehrává v době pandemie. Je to symbolické spojení mezi globální spoluprací a naléhavostí chránit svobodu projevu a práva oznamovatelů a jejich bezpečnost. Než začneme hovořit na téma whistelblowingu jako takového, dovolte mi zeptat se Vás na Vaše osobní spojení s českou republikou.

Původně jsem měla českou republiku navštívit poprvé v dubnu loňského roku, ale zasáhla do toho pandemie. Tato návštěva stojí v mém seznamu přání na předním místě. O české republice toho však vím poměrně dost, protože jedna z mých kamarádek byla dcerou československých imigrantů a díky její rodině jsem se o historii vaší země ledacos dozvěděla. Navíc osobně ráda spolupracuji s naším českým partnerem, neziskovou komunitní organizací Oživení. Moje organizace Blueprint for Free Speech má pobočku v Německu a ve španělsku, takže tyto a další země EU díky naší přítomnosti v Evropě dobře znám. Jak jste zmínila v úvodu, provedli jsme výzkum k whistleblowingu v české republice, materiály najdete na našich webových stránkách. Jakmile to pandemie dovolí, ráda Prahu, jedno z nejživějších a nejkrásnějších měst na světě, navštívím.

Rok 2020 přinesl české republice několik kauz, ve kterých oznamovatelé sehráli klíčovou roli. Jedna z nich se zabývala nedostatkem ochranných pomůcek na počátku pandemie, druhá toxickým znečištěním řeky Bečvy, abychom jmenovali aspoň ty nejvýznamnější. Existuje však také vnější tlak. Proč bychom měli v roce 2021 věnovat pozornost whistleblowingu?

Po letech tlaku ze strany občanské společnosti byla v roce 2019 v Evropském parlamentu schválena nová směrnice EU o oznamovatelích. Prospoustu komunitních organizací to byl den plný radosti. Vydali jsme se toto historické hlasování do štrasburku sledovat. Všichni jsme seděli v galerii parlamentu, abychom schválení zákona viděli na vlastní oči. Cítili jsme záchvěvy změn, bylo to tak vzrušující, po letech tvrdé práce. Byl to zlom. Myslím, že v budoucnu budeme na tuto událost nahlížet jako na okamžik, kdy právo nesouhlasit s nepravostmi – ozvat se – dosáhlo zásadního milníku v podobě formujícího se lidského práva na svobodu projevu. Nová směrnice stanoví minimální standardy, které budou přijaty ve všech členských státech EU. Zákon bude vyžadovat, aby zaměstnavatelé poskytovali oznamovací kanály a chránili oznamovatele před odvetou.

Projekt E.A.T (Expanding Anonymous Tip- ping) reaguje přímo na směrnici tím, že posky- tuje bezpečný a anonymní systém pro podání oznámení pro organizace veřejného a soukro- mého sektoru, tedy přesně takový systém, jaký bude směrnice od organizací vyžadovat. E.A.T. představuje řadu příkladů, jak lze tyto systémy nas- tavit, osvědčené postupy pro jejich provoz a pozi- tivní důsledky, které z toho vyplývají. Tento projekt spojil devět nevládních organizací působících v 11 zemích s nejvyšším indexem vnímání ko- rupce v Evropě. Nejen, že zvyšuje povědomí o oz- namovatelích, ale na praktické úrovni poskytuje bezpečnou digitální schránku pro oznamovatele, aby mohli informace zveřejňovat technologicky chráněným způsobem.

Bylo úžasné sdílet zkušenosti napříč tolika zeměmi. Existuje řada obecných překážek, které brání přijetí náležité ochrany oznamovatelů. Společně to spolupracující nevládní organizace zjistily mnohem lépe, než kdyby pracovala každá zvlášť.

Být oznamovatelem není snadné. I když jsou oznamovatelé pro společnost životně důležití, promluvit je těžké. Poskytují nám ve veřejném zájmu informace o závažných nekalostech. Oznamovatelé a jejich rodiny často čelí tvrdým následkům, v některých případech dokonce pronásledování.

Oznamovatele můžete chránit dvěma hlavními způsoby. Zaprvé zákonem. Organizace zapojené do projektu proto také podporují transpozici zmíněné směrnice přijaté v roce 2019 na národní úrovni do vlastních zákonů v každém členském státě. Směrnice musí být implementována do vnitrostátních právních předpisů do konce roku 2021. Doufám, že v některých případech budou vnitrostátní právní předpisy ještě ambicióznější než směrnice samotná.

Druhým způsobem ochrany oznamovatelů je použití vhodné technologie. Ke sdělení informací, které jsou buď důvěrné, anonymní nebo obojí, můžete použít počítač nebo dokonce mobilní telefon. V závislosti na konfiguraci důvěrné zveřejnění znamená, že na webové stránce, na které informaci sdělujete, je cesta mezi vaším počítačem a touto webovou stránkou šifrována od začátku až do konce. Je to mnohem lepší ochrana než odesílání prostého textového emailu prostřednictvím nepříliš zabezpečeného poskytovatele elektronické pošty. Můžete také přidat vyšší úroveň anonymity pomocí sítě Tor (The Onion Router), která ostatním brání v zobrazení vaší identity. Odhalení korupce může být riskantní záležitost a anonymita může být někdy tou nejlepší ochranou.

Zmínila jste, že tato technologie je k dispozici. Jak však ukázaly mnohé další případy, technologie je nástroj, nikoli řešení. Jak přesvědčit organizace, aby ji začaly používat, pokud jde o citlivé problémy?

První překážkou je přesvědčit je, že to bude přínosné. Platnost zákona se blíží a organizace musí být připraveny. Proto by se organizace měly začít připravovat hned, a ne vyčkávat do poslední minuty. Pak se dostáváme k procesu nastavení celé vnitřní struktury. Existují organizace, které mohou společnostem bezplatně zřídit digitální schránky pro oznamovatele. Pokud jde o řešení případů, každá jednotlivá společnost musí přemýšlet konkrétně, například o tom, kdo bude „schránku“ provozovat. Kdo bude mít přístup k dokumentům? Jak budou informace posuzovány a prošetřovány? Jak se budou bezpečně ukládat? Diskuse nakonec povede ke komplexním otázkám týkajícím se správy a řízení různých oddělení, jako je právní oddělení, compliance a HR. Očekávanou výhodou není jen získání digitální schránky, artefaktu, který poskytuje anonymitu a / nebo důvěrnost. Jde také o to, přimět organizaci, aby se s citlivými problémy, jako např. možný podvod, vypořádala. Organizace by jinak mohla věc zamést pod koberec, kde se z ní rychle může stát obrovský problém, který by mohl společnost přivést až k bankrotu.

Napadá mě paralela s auditem. Nejde jen o závěrečnou certifikaci, ale o cestu a nové standardy, které se musí v rámci celého procesu vytvořit.

S paralelou docela souhlasím. Společnosti začínají klást otázky – jak se vlastně vypořádáme s odhalením, na které někdo upozorní, když je to nepříjemné? Tento proces musí být o férovosti a spravedlnosti. Musíte mít nezávislé hodnocení, které musí prověřovat pravdivost a přesnost. řádný proces poskytuje legitimitu všem budoucím oznamovatelům, že jejich oznámení nebudou zametena pod koberec, odsunuta stranou nebo úplně ignorována. Bude potřeba promyslet, jaký proces by to měl být.

Pokud jde o samostatnou legislativu o whistleblowingu, Austrálie a USA byly oproti EU poměrně napřed. Co se můžeme ze zkušeností obou zemí naučit?

Tyto dva systémy se od sebe liší. Americký systém má tendenci využívat finanční odměny. Pokud znáte lidi, kteří ve společnosti podvádějí tím, že porušují její předpisy, je tu např. kartelová činnost, podvody nebo daňové úniky, tak pokud v USA podáte oznámení, můžete získat procento zpětně získaných peněz, a to až 30 % z ušetřené částky. Tento „odměnový“ přístup u mnoha lidí v USA funguje, ale z kulturního hlediska se nehodí pro některé země, jako např. Austrálie. Austrálie přijala v roce 2013 právní předpisy na podporu integrity a odpovědnosti, které se týkaly veřejného sektoru na federální úrovni. Za zmínku stojí fakt, že první skutečný test této legislativy v soudním řízení se očekává v letošním roce. Rozhodně stojí za to jej sledovat!

V roce 2019 vstoupil v Austrálii v platnost nový zákon, který poskytuje větší ochranu oznamovatelům v soukromém sektoru, zejména v korporátním, finančním, daňovém a úvěrovém. Na společnosti se vztahuje nová legislativa, která obsahuje některé podobné prvky jako směrnice EU.

Vaše organizace Blueprint for Free Speech odvedla v sousedním Německu hodně práce. čeho jste dosáhli?

Jsme intenzivně zapojeni do osvětových aktivit ve smyslu budování veřejného povědomí a pomocí naší výzkumné činnosti podporujeme jak osoby s rozhodovací pravomocí, tak širokou veřejnost. Pracovali jsme na navrhovaném znění legislativy, která by umožnila provádění směrnice způsobem, který odpovídá původnímu záměru. Koncept je velmi dobrý a diskuse pokračuje, takže všichni zúčastnění mohou stále přispívat svými postřehy. Můj názor je ten, že pro zapojení komunity je vždy lepší mít na prvním místě něco, o čem by se dalo diskutovat nežli zkoušet vytvořit něco úplně od nuly. To je obecně jeden z cílů Blueprintu. Koncept vlastně původně pocházel z myšlenky otevřeného softwaru, kde také vezmete část, stavíte na ní, přizpůsobujete ji a vylepšujete – a kopírujete ji s nižšími náklady, než kdybyste pokaždé přicházeli s novou verzí. Postupně tak věci vylepšujete.

Naší filozofií je, že whistleblowing považujeme za druh svobody projevu. Právem je promluvit a nesouhlasit s proviněním. Vede nás k tomu víra v to, že whistleblowing vzniká jako součást lidského práva na svobodu projevu.

Chceme-li, aby se společnost zlepšovala, musíme si vážit lidí, kteří promluví, když dojde k závažným nekalostem. Kdo by to dělal bez ochrany?

Program Blueprint for Free Speech také uděluje výroční ceny za whistleblowing. Můžete se s námi podělit o nějaký konkrétní příběh?

Podívejte se na všechny příběhy, ale konkrétně chci zmínit vítěze Ceny Velké Británie za rok 2020, Sally Masterton. Její příběh je velmi zajímavý. Její oznámení sehrálo klíčovou roli při odhalování jednoho z největších podvodů v historii bankovnictví ve Velké Británii. I když zatím neznáme konečná čísla, předběžné odhady hovoří o částce až 1 miliardy liber. V Lloyd Banking Group právě probíhá vyšetřování vedené bývalou soudkyní Nejvyššího soudu Spojeného království Lindou Dobbsovou.

Paní Masterton jsme ocenili a propagovali její příběh, protože jsme chtěli upozornit na její odhodlání promluvit ve své organizaci ve veřejném zájmu. Paní Masterton zaplatila za zveřejnění případu velkou cenu. Nechceme, aby budoucí oznamovatelé prošli tím, co musela snášet ona. Chtěli jsme také ukázat obrovský veřejný přínos, který její odpovědné a nebojácné jednání znamenalo. O svém případu nemůže hovořit veřejně, stejně jako mnozí další oznamovatelé je i ona umlčována svými bývalými zaměstnavateli, ale skutečnost, že její příběh publikoval The Financial Times, hovoří sama za sebe. Mnoho lidí při těchto podvodných činnostech přišlo o celoživotní úspory a o své malé podniky. Manželské páry viděly, jak jim to, na čem tak tvrdě pracovaly, mizelo před očima. Lidé byli zdrceni. Nejde jen o peníze, ale i o trauma z nespravedlivé ztráty podnikání, které jste si vybudovali.

Whistleblowing může zabránit nejen finančním podvodům, ale může také podpořit bezpečnost, ochranu nebo ochranu životního prostředí…

Jak nám ukazuje hnutí #MeToo, existují další typy provinění, které mohou mít pro společnosti závažné důsledky. Pokud na pracovišti dochází k sexuálnímu obtěžování, musíte mít pro zaměstnance bezpečnou cestu, jak to oznámit. Musíte nabídnout způsoby, jak oznámení podat anonymně a také důvěrně. Firemní kultura, která podporuje whistleblowing a dává na vědomí, že zveřejnění informací je v pořádku, poskytuje ochranu celé společnosti proti tomu, aby se v těchto oblastech dělo něco nepatřičného. Během současné pandemie došlo k výraznému nárůstu oznámení. Chceme chránit jednotlivce, firmy a společnost. Byly hlášeny případy, a česká republika není výjimkou, kdy byli zdravotníci nuceni pracovat bez vhodných ochranných pracovních pomůcek, což bylo velkým bezpečnostním rizikem.

Byly odhaleny i další věci. Pokud v domovech pro seniory nemáte řádné postupy pro zastavení nemoci, mohou být staří lidé vystaveni velkému riziku. Epidemie odhalila problémy s dodavatelskými řetězci a dodávkami nekvalitního nebo nespolehlivého zdravotnického materiálu. Podobně kupříkladu testovací sady buď neměly řádnou certifikaci, nebo měly rozdílnou kvalitu, což vytvářelo skutečné riziko. Je přece jasné, že chceme, aby naše testy na Covid-19 fungovaly spolehlivě! Whistleblowing tak představuje opravný mechanismus nejen pro konkrétní firmu, ale i pro zbytek společnosti.

Pokud souhlasíte s tím, že whistleblowing je nově vznikající lidské právo, zde najdete další informace o tom, jak se zapojit.

Česká nevládní organizace Oživení https://www.oziveni.cz
Cílem organizace je prosazovat principy odpovědnosti a transparentnosti ve veřejné správě, rozvoj občanské společnosti, demokracie a právního státu a podporovat aktivní účast občanů na správě věcí veřejných.

E.A.T. Project https://eatproject.eu

Suelette Dreyfus, Blueprint for Free Speech Organization and Annual Award Prize https://www.blueprintforfreespeech.net

Linda Štucbartová