O prevenci, pohybu a potravinách
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM
Prof. MUDr. Richard Češka je předsedou České internistické společnosti, přednáší na lékařské fakultě, ale i v zahraničí, vede Centrum preventivní kardiologie na III. Interní klinice – klinice endokrinologie a metabolismu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na setkání s Profesorem Češkou, evropsky uznávaným odborníkem na preventivní kardiologii, jsem kvůli čistému svědomí šla raději z větší části pěšky, abych se více přiblížila doporučené denní hranici 10 000 kroků. Setkali jsme se v lékařské knihovně, jistě ne náhodou, neboť pan profesor často a rád rovněž píše nejen odborné publikace, ale i pro laiky zajímavé a čtivé osvětové fejetony. Během rozhovoru jsme se kromě preventivní kardiologie věnovali i tématům osvěty, zdravého životního stylu a aktuální situace ve zdravotnictví.
Pane profesore, první otázka se bude týkat představení Vašeho oboru. Aneb co nevíme, že víme o preventivní kardiologii? Proč o této specializaci veřejnost moc neví?
Preventivní kardiologie je ve stínu intervenční kardiologie, která se zabývá velkými výkony jako katetrizacemi srdce, zaváděním stentů či transplantacemi srdce. O preventivní kardiologii tudíž nevíme, jak je úspěšná. Od roku 1985 máme trvale pozitivní čísla z hlediska poklesu kardiovaskulárních onemocnění, přestože kardiovaskulární onemocnění zůstávají na prvním místě z hlediska úmrtnosti ve statistikách. Za více než polovinou případů poklesu stojí právě úspěšná preventivní opatření, jakými jsou léčba cholesterolu, hypertenze, opatření proti kouření a částečně i změna životního stylu. Vynikající intervenční kardiologie na světové úrovni potom stojí za tou menší částí poklesu, byť možná je mediálně vděčnější. Na druhou stranu musím podotknout, že infarkty léčíme nejlépe na světě, systém koronárních jednotek a kardiovaskulárních center zajišťuje naprosto ojedinělou dostupnost péče.
Napadá mne paralela s preventivní diplomacií. Také se těžko prokazuje její účinnost, protože ke konfliktu nedojde a tím pádem se těžko dělají účinné statistiky.
Máte pravdu, u některých pacientů s vrozenými onemocněními např. tukového metabolismu je prokázání účinnosti léčby snadné. U individuálních pacientů, kterým pomáháme léčit cholesterol, vysoký tlak, optimalizujeme léčbu cukrovky či je odnaučujeme kouřit, se vlastně tolik neděje, pacienti dostávají medikaci a to stačí. Sám Christian Barnard, který v roce 1967 provedl první transplantaci srdce na světě, prohlásil: „Kdybych se byl býval věnoval prevenci, mohl jsem zachránit tisíckrát více životů“. Čísla hovoří sama za sebe. Ačkoliv lze transplantaci srdce považovat za přelomový zákrok, ročně se v České republice provede asi 100 těchto složitých operací. Infarktem však onemocní několik desítek tisíc lidí. Málokdo ví, že preventivní kardiologie se dále dělí na dvě skupiny. Hovoříme o primární prevenci u nemocných, kteří mají nějaké riziko kardiovaskulárního onemocnění v důsledku nějakých faktorů, ale nemají ještě rozvinuté onemocnění srdce a cév. Stejně tak je důležitá sekundární prevence, tzn. prevence další příhody, poté co jedna již proběhla. Člověk, který prodělal infarkt myokardu, už by neměl dostat další, protože ten by mohl být osudný. Tato prevence je někdy komplikovanější z pohledu léčby, protože se vlastně kombinuje léčba po infarktu s léčbou preventivní.
Výživových doporučení, stejně tak jako doporučení týkajících se pohybu je dnes celá řada, mnohá si tak protiřečí, že laici mají problém se v nich vyznat. Stačí zmínit v 90. letech démonizované máslo nebo vejce, dnes označované za „super potraviny“. Co tedy dělat, abychom nerozšířili řady Vašich pacientů?
Člověk pro své zdraví může udělat několik věcí. V prvé řadě se narodit v „dobré rodině“, genetická výbava, se kterou přicházíme na svět, hraje opravdu významnou roli. Winston Churchill nesnášel jakoukoliv pohybovou aktivitu, kouřil, pil, byl monstrózně obézní a dožil se 90 let. On byl ovšem výjimkou. Takže zpět do reality. Jde o to, být rozumný. Vliv dnes oblíbené Středozemní diety nepřeceňuji, ale ani nepodceňuji, neboť všichni asi tušíme, že omega mastné kyseliny jsou důležité. Bylo by iluzí si namlouvat, že řada pacientů bez příslušného vzdělání s určitými životními zvyklostmi, bude následovat právě doporučení týkající se Středomořské diety. Stručně řečeno všechno tučné, především živočišné tuky, škodí. Uzeniny ve velkém množství rovněž. I vejce by se měla konzumovat s rozumem. Naše doporučení zní dva žloutky týdně. Rád uvádím zdravý příklad pro českého člověka: vepřo-knedlo-zelo, pokud je maso libové, neprorostlé, dva až tři knedlíky a hora nezahuštěného zelí. Tomuto pacient porozumí lépe, než doporučením jíst mořské plody či ryby s cizokrajnými názvy. Za mne tedy je důležité jíst všechno s rozumem.
Co je dle Vás důležitější? Výživa nebo pohyb?
Přimlouvám se za maximum možného a kombinaci obojího, ale pokud bych si měl vybrat, tak se přimlouvám za pohyb. Ukazuje se, že jedinci, označovaní jako „fit-fat“, tzn. lidé, kteří mají nadváhu nebo jsou lehce obézní mají z hlediska srdečních onemocnění lepší prognózu než ti, kteří jsou tzv. „non-fit, non-fat“, což jsou štíhlí, asteničtí lidé, kteří se sportu vyhýbají. Ve středním a mladším vyšším věku nejlepší prognózu dlouhověkého života mají ti, co mají mírnou nadváhu. Doufám, že teď jsem řadu čtenářů potěšil. Z hlediska kardiovaskulární prevence pro sebe můžeme zejména pohybem a vhodným složením stravy udělat hodně a není potřeba se snažit být jako Twiggy.
Tvrdí se, že zabijákem dnešní doby je stres. Jak Vy osobně stíháte být kapacitou ve svém oboru, vést kliniku, přednášet, pořádat kongresy, publikovat a mnohé další činnosti?
Stres je dvojí. Pozitivní stres, kdy máme hodně práce, nevíme, kde nám hlava stojí, ale pořád nám stres pomáhá, protože nás jednotlivé činnosti baví a dávají nám smysl. Negativní stres, méně viditelný, ale více škodlivý, pramení z pocitu obav, že nám život nepřináší nic nového, často se skloňuje společně se syndromem vyhoření. Víte, že top manažeři trpí kardiovaskulárními onemocněními méně než lidé se základním vzděláním? Proto bych ani stres jako takový nedémonizoval. Pojďme se spíše podívat na běžné kompenzace stresu, které již rizikové jsou. Většinou na stres reagujeme zvýšenou spotřebou alkoholu, cigaret nebo zajídáním sladkostmi. Řada lidí ve stresu přibývá na váze, sám mezi ně patřím. Osobně se snažím stres vnímat spíše pozitivně. Každý den cvičím kvůli problémům s páteří, každý týden hraji tenis a běhám. Nekouřím. Ale přiznám, že co se týče stravy a nějakých diet, tak jsem se úplně nenaučil respektovat vlastní doporučení.
Vy osobně jste mezi kolegy známý i tím, že pořádáte kongresy a hodně se věnujete osvětě. Jak dobře informovaní pacienti k Vám do ordinace přicházejí?
Žijeme v mediálním světě. Co se týče vzdělávání medicínské veřejnosti, tak jsem rád, že se nám opravdu daří pořádat úspěšné kongresy na mezinárodní úrovni a zároveň se nám tak daří propagovat Českou republiku. Naše mladá generace lékařů potom může navazovat kontakty s kolegy z celého světa. Informovanost veřejnosti je složitější. V současné době získávají na atraktivitě zprávy s příchutí senzace. Obecně se ví, že cholesterol je rizikový faktor a zásadní příčina při rozvoji aterosklerózy. Když se však náhodou objeví zpráva o tom, že cholesterol je zdravý a jeho snižování zabíjí, tak tento titulek se dostane na úvodní stranu. Mezi léky, které podáváme, jsou statiny. Existuje kampaň proti těmto lékům, protože stejně jako u každých jiných léků, i u statinů existují nežádoucí účinky. Projevují se bolestí ve svalech, snížením výkonnosti a asi v jednom případě z milionu těžkým zánětem svalu, tzv. rhabdomyolýzou. Někdo, kdo se dočetl o tomto hraničním případu, nedávno rozpoutal celou kampaň, jak statiny zabíjí. Pacienti nás potom konfrontují s dotazy, proč jim tato nebezpečná léčiva předepisujeme. Na základě intervenčních studií ovšem víme, že statiny zachraňují tisíce životů, zatímco v jednotlivých případech mohou vyvolávat nežádoucí účinky. A naším úkolem je o tom pacienty přesvědčit. Pacienti, ale lidé celkově, jsou náchylnější k negativním, často neověřeným informacím. V Dánsku proběhla velká studie, která potvrdila, že v důsledku kampaně proti statinům se o celých osm procent zvýšila úmrtnost, protože pacienti v režimu sekundární prevence po infarktu myokardu přestali statiny brát a o celých 20 % se zvýšil počet infarktů myokardu. Dánové ve zkoumání pokračovali a zjistili, že články o příznivých účincích statinu oslovily 1 000 000 lidí, zatímco články o nepříznivých účincích oslovily 6 000 000 lidí! Určitě doporučuji, ať pacienti hledají vyvážené informace pocházející z ověřených zdrojů. To ale platí obecně.
U vědecké činnosti ještě zůstaneme. Kolegové Vám k padesátinám přáli objev genu na aterosklerózu. Co si přejete Vy?
Na ateroskleróze se podílí tolik faktorů, že jeden gen se asi objevit nepodaří. Já sám sebe nepovažuji za vědce, ale klinického lékaře. V medicíně není příliš zlomových objevů, postupný vývoj je daleko důležitější. Na své činnosti považuji za nejdůležitější vybudování týmu mladých lékařů, kteří se problematice preventivní kardiologie věnují. Zde děláme každodenní malé krůčky k tomu, abychom jako lidstvo jednou boj s aterosklerózou a onemocněními srdce vyhráli.
Situace mladých lékařů v Čechách, jejich nedostatek a časté odchody do zahraničí, jsou často zmiňovaná témata časovaných výbušnin v českém zdravotnictví. Jaký je Váš pohled?
Já si myslím, že se skutečně málo dělá pro to, aby mladí lékaři měli optimální podmínky pro výkon své profese. 15 % mladých lékařů opravdu odchází do zahraničí, někteří se ovšem vracejí. Když mluvíme o podmínkách, tak diskuze se často zužuje na finanční podmínky, ty však nejsou rozhodujícím kritériem. Podívejme se na příklady jiných firem, které mohou zaměstnance lákat na existenci mateřských školek, poskytování skvělého stravování nebo například možnost jízdy do práce na kole, což podporuje zdravý životní styl. V nemocnicích je ovšem problém, kde kolo zaparkovat, kde se potom kolegové mohou osprchovat atd. Z odborného hlediska je důležité dobře organizované postgraduální vzdělávání. Dnes často přicházejí málo kvalifikovaní lékaři ze zahraničí, což vede k tomu, že naši lékaři jsou přetěžováni, mají velký počet nočních služeb, nesou příliš velkou zodpovědnost za kolegy, kteří se často ani nedomluví dobře česky a kvůli tomu mohou udělat chybu. Kvůli všem těmto faktorům se potom lékařům nechce v systému pracovat a odchází. V současné době je situace mimo velká města v jednotlivých krajích alarmující, protože tam většinou na oddělení působí český primář, případně jeho zástupce a ostatní lékaři jsou z Ukrajiny.
Jaký je Váš závěrečný vzkaz pro čtenáře Czech and Slovak Leaders?
Přál bych si, aby lidé považovali zdraví za jedno z největších bohatství, které v životě dostali, a zároveň akceptovali, že se o zdraví musí v první řadě starat sami. Raději ať přijdou do ordinace dříve a zbytečně, než s rozvinutým onemocněním. Prevence může znít už trochu zprofanovaně, ale již ve staré Číně platilo přísloví: „Dobrý lékař nemocem předchází, průměrný lékař je léčí a podprůměrný lékař se zabývá komplikacemi.“
Linda Štucbartová