Petra Plemlová

 

“O své místo na slunci, bojujeme už od kolébky”

 

Příběh mladé, úspěšné podnikatelky v oblasti e-commerce s dětským oblečením, čtyřnásobné maminky Petry v sobě obsahuje mnoho žánrů. Ačkoliv v něm mnozí rádi vidí pohádku se šťastným koncem, některé momenty měly blízko spíše k temnému skandinávskému thrilleru. Navzdory nepříliš šťastnému dětství a neustálému podceňování ze strany dvou starších a úspěšnějších sourozenců vystudovala a stala se učitelkou v mateřské školce. Práce s dětmi ji naplňovala, a navíc, protože se neustále potýkala s nepohodlným a nepraktickým dětským oblečením, si při ní uvědomila, kolik času a energie musí oblékání a svlékání dětí věnovat.

Jelikož od malička trávila spoustu času se sousedkou, vyškolenou švadlenou z období první republiky, bylo jen otázkou času, kdy se Petřin koníček stane jejím hlavním zaměstnáním. Postupně začala vyrábět první výrobky, zprvu jen pro kamarádky a pro vlastní děti. Oblečení, které si děti oblečou samy. Když je přední i zadní díl stejný, na případné záměně stran nezáleží. Oblečení, které je bez zipů a knoflíků. Oblečení, které s dětmi roste, takže není nutné každé tři měsíce objednávat další velikost. Své podnikání musela naplno rozjet poté, co manžel v důsledku onemocnění duševní poruchou zcela zničil byt, včetně skladových zásob látek připravených na šití.

Petra zůstala sama se čtyřmi malými dětmi, pod neustálým drobnohledem nepříliš pomáhajících, spíše asociálních než sociálních pracovnic. Během tří let vybudovala firmu, která dnes dosahuje 50 miliónového obratu, zaměstnává více než 50 lidí a v rámci Unuo nadačního fondu poskytuje pomoc ženám, které se ocitly v podobné situaci. Tento rozhovor však není o minulosti, ale o budoucnosti. Jak vnímá úspěšná podnikatelka region Jižní Čechy, ve kterém podniká, jak vidí budoucnost oborů, ve kterých podniká, ať už se jedná o látky nebo e-commerce? A dokáže vůbec tato činorodá žena odpočívat?

Petro, právě skončil tenisový turnaj Australian Open. Zatímco mnozí byli nadšení z oblečení vyrobeného z recyklovaného materiálu firmou Adidas, Vy jste si na sociálních sítích povzdechla, že unuodesign používá recyklovaný materiál soft shell už dávno. Je dražší, ale má to smysl. Navíc má Vaše rostoucí oblečení delší životnost používání než tři měsíce. Jak se vyrovnáváte s tím, že velké firmy získávají daleko více pozornosti nežli malé, ačkoliv právě ty mohou být daleko progresivnější?

Myslím si, že každý získává tolik pozornosti, kolik si zaslouží. O své místo na slunci, bojujeme už od kolébky, zejména, pokud se narodíme ve velké rodině, kterou textilní průmysl představuje. Pozornost si můžeme zasloužit extrémním výkonem, příběhem nebo tím, že děláme věci jinak. My v unuo jsme se rozhodli použít všechny tři výše zmíněné cesty. Jsem ráda, že se nám v oblasti PR souvisejícího s organickými nebo recyklovanými materiály opravdu daří.

Začala jste podnikat v Táboře a daří se Vám. V současné době, kdy je nedostatek
pracovních sil na trhu, se Vám daří nabírat nové pracovníky a především pracovnice. Jaká vidíte specifika podnikání právě v Jihočeském kraji?

Nemohu mluvit o celém kraji, ale osobně jsem nadšená jak městem, tak lidmi, kteří v Táboře žijí. Vše je jiné než v Praze. Zaměstnanci v tomto malém městě nejsou zvyklí měnit povolání či firmu několikrát do roka. Fluktuace a časté změny na pozicích se nám naštěstí vyhýbají. Vnímám, že obyvatelé menších měst si více dávají záležet na svém dobrém jménu. Jsou si vědomi toho, že pokud se v několika firmách špatně zapíší, tak se tato zpráva roznese velmi brzy. Lidé jsou zde více “věrní” svému oboru. Lze říci, že jejich životy více hýbou vztahy než peníze.

Osobně jsme se poznaly v rámci panelové diskuze pořádané společností Elegantní Česko, protože obě dvě jsme hrdé na tradici první Československé republiky. Zakázkové šití je ostatně jednou z tradic, na kterou je možné navázat. Vy sama jste ovšem, co se týče budoucnosti textilního průmyslu v Evropě, poněkud skeptická.

Naše statistiky potvrzují skutečnost, že naši zákazníci vnímají výrobu v Česku pozitivně. Dokonce je jedním z pozitivních rozhodovacích kritérií při výběru. Bohužel je zařazena až na třetí místo, za dvě rozhodovací kritéria, kterými jsou cena a kvalita. Ze své praxe hovořím zejména za textilní průmysl vyráběného oblečení. Pokud čeští zákazníci budou svým dětem kupovat oblečení v řetězcích za cenu nižší než sto korun, je jen otázkou času, kdy textilní průmysl v Čechách zcela zmizí. Je zajímavé porovnat, že na mnohé zboží z třetích zemí jsou uvalena speciální cla tak, aby dovoz těchto produktů do ČR neohrozil některá průmyslová odvětví. Pak je zde kupříkladu zemědělství, které je dotované státem. Nad textilním průmyslem ovšem nikdo ochrannou ruku nedrží a zůstává otázkou, jak dlouho se zde udrží. Z pohledu nejen výroby oblečení, ale i výroby metráže jako takové, v České republice zmizely školy, které by zásobovaly firmy novými švadlenami nebo tkalci.
Školy obory neotevírají záměrně, protože o ně není zájem ze strany studentů. Ze strany studentů není zájem, protože zářná budoucnost švadleny ve třísměnném provozu za bezmála minimální mzdu není něco, do čeho by se kdokoli chtěl pouštět. A jsme tedy zpět u zákazníka. Zaměstnavatel nemůže platit svým zaměstnancům více, dokud budou maminky nakupovat oblečení v řetězcích za ceny, za které my jako výrobci nejsme schopni ani nakoupit materiál.

Podnikání v rámci e-commerce jste propojila i s novými technologiemi. Kromě oblečení a látek nabízíte návazná digitální řešení pro automatizaci skladových procesů, které pomáhají dalším e-shopům. Tento přístup Vám vynesl hned dvojité vítězství v soutěži Ocenění českých podnikatelek. Kterým směrem se bude unuo ubírat do budoucnosti? Jaký je Váš sen?

Ač moje předešlá prognóza mohla vyznít pesimisticky, tak doufám, že i za deset let bude schopné unuo.cz a unuodesign.cz produkovat krásné látky a dětské oblečení. Co se týká naší aplikace PICKI, doufám, že se stane skvělým pomocníkem nejen v naší firmě, ale i dalších firmách. Ovšem pořád tuto aplikaci považuji za takové malé miminko, které bude potřebovat ještě hodně péče, než bude soběstačné a finančně samostatné.

Na zvládání a souběh rolí se Vás ptát nebudu. Vím, že tato otázka, často pokládaná právě ženám, které jsou pracujícími matkami, Vám přijde nespravedlivá. Zeptám se Vás na Vaše vysoké pracovní nasazení. Umíte vůbec relaxovat? Jak dobíjíte baterky?

Mám úžasné štěstí, protože moje práce je mým splněným snem. V tomto případě již nemám potřebu tolik odpočívat. To, co milujete, má tendenci vás mnohem více nabíjet, než vyčerpávat. Relaxuji často u šicího stroje, což je vlastně moje “práce”. Miluji technologie a hodně o nich čtu a tak si vlastně zjišťuji, co a kde nového nám šikovní vývojáři představí. Toto je vlastně také moje “práce”. Hodně si hraji s dětmi a chodím s nimi ven, což je také vlastně trochu má “práce”, protože jen pozorováním vlastních i cizích dětí jsem schopna poznat, co si naši malí klienti a jejich maminky žádají.

Rozhovor děláme v lednu 2019. Dala jste si nějaké předsevzetí? A co popřejete čtenářům Czech and Slovak Leaders?

V roce 2019 mám jeden veliký cíl a to být více s dětmi. Ne více doma, tam jsem často, ale být se svými dětmi více vědomě, užívat si jejich krásných úsměvů a lásky, která je tak čistá, že se jí na světě nic nevyrovná. Moje on-line děti se narodily vlastně proto, abych uživila své opravdové děti. Teď, když už tuto svou misi plní, krásně a samostatně, já mohu svou pozornost upřít tam, kde je největším přínosem. Toto přání posílám i čtenářům, a to nejen do roku 2019!

Linda Štucbartová