Hlavním měřítkem manažerského a podnikatelského úspěchu je kvalita
Pavel Kafka, Prezident České manažerské asociace
Ing. Pavel Kafka dr.h.c. je od roku 2011 prezidentem České manažerské asociace. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, zahraniční obchod. V letech 1994 – 2009 vykonával funkci generálního ředitele společnosti Siemens Česká republika. V roce 2005 získal titul Manažer roku. Je také viceprezidentem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.
Začněme ohlédnutím za právě proběhlým 24. ročníkem Manažer roku, který přinesl některé novinky, například ocenění za „Inovace pro udržitelný rozvoj“. Jaká další ocenění a výstupy z vyhlášení zasluhují pozornost?
Největší novinkou bylo udělení ceny Za inovace pro udržitelný rozvoj. Vyhlašovatelé MR se takto rozhodli podpořit mezinárodní i národní úsilí o posílení prvků udržitelnosti v byznysu – jejich ekonomických, sociálních a environmentálních přínosů. Ceny byly uděleny pod záštitou České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a garantů ČEPS a.s. a ČEZ Distribuce a.s. Shodou okolností byly ceny slavnostně předány den poté, co vláda rozhodla o strategickém rámci udržitelného rozvoje ČR do r. 2030.
Myslím, že stojí za uvedení také to, že v právě uzavřeném 24. ročníku soutěže MR bylo mezi finalisty zatím nejvyšší procento žen – 20%. Zajímavé jsou také některé výsledky ankety mezi finalisty. Například proto, že letošní finalisté považují za své vzory daleko více současníky z České republiky, než tomu bylo v minulých letech, i když na pomyslné první příčce pořád ještě zůstává Tomáš Baťa. Pokud se na Vaši otázku podívám z druhé strany – tedy co se v názorech finalistů nemění – potom je to bohužel vysoká míra kritiky byrokracie a nestabilní legislativy.
Z úst nejvýše oceněných, ať už se jednalo o Manažerku roku předsedkyni představenstva společnosti U & SLUNO, a.s. a prezidentku Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Martu Novákovou, předsedu představenstva výrobního družstva KOVOBEL Emila Bebera nebo Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR a podnikatele v oblasti dopravy, který byl uveden do Síně slávy soutěže MANAŽER ROKU za dlouhodobé prosazování zájmů byznysu i manažerské řízení, jsem zaznamenala kritiku politické reprezentace a opakované stížnosti na složitost legislativního prostředí. Ačkoliv je kritika politiků ze strany podnikatelů určitým „evergreenem“, co lze dělat pro to, aby rozkol mezi podnikateli a politickou reprezentací byl menší?
Ano, již výše zmíněná anketa provedená mezi finalisty potvrdila tento dlouhodobě nepříznivý stav. Tak jako hlavním měřítkem podnikatelského a manažetského úspěchu je kvalita, musí být i měřítkem legislativního prostředí a fungování institucí. I mezinárodní srovnání konkurenceschopnosti České republiky ukazují, že postavení naší země je nejvíce negativně ovlivněno právě v této oblasti hodnocení. Zde je každá rada drahá. Myslím, že je především na voličích, aby daleko peřlivěji sledovali konkrétní činnost svých volených zástupců a podle toho se minimálně při příštích volbách rozhodovali – a to je nyní velmi aktuální. Je ale bohužel nepříjemnou pravdou, že se politická reprezentace daleko více věnuje přerozdělování vytvořených hodnot, než jejich tvorbě samotné.
Jakým zásadním výzvám budou manažeři a manažerky čelit v následující dekádě? A jak jsou připraveni na změny v souvislosti s agendou Průmysl 4.0.? V našem časopise jsme již zaznamenali názor, že agenda by se měla přejmenovat na Společnost 4.0., protože se týká včech bez rozdílu…
Souhlasím s názorem, že hovořit jen o Průmyslu 4.0 je zavádějící. K obrovským změnám dochází díky rychle postupující automatizaci a digitalizaci v celé řadě oblastí života společnosti – zdravotnictví, školství, doprava, služby atd. V mnohých z nich probíhají ještě výraznější změny než v samotném průmyslu.
Základní výzvou manažerů bude tento obrovský technologický vývoj zvládnout ve všech fázích činnosti firem či jiných organizací. Bude to o to těžší, že dosavadní lineární, či dnešní exponenciální rozvoj dostává čím dál více diskontinuitní charakter. To samozřejmě obrovsky komplikuje jakékoli prognózy vývoje, ale logicky vyvolává také značné tenze mezi „starým“ a „novým“ – zcela ve smyslu schumpeterovské creative destruction.
Česká manažerská asociace se dlouhodobě věnuje roli žen v managementu, ale z 71 finalistů bylo pouze 14 žen a do poslední desítky se dostala žena pouze jedna. Kde vidíte hlavní příčiny a co lze dělat pro dosažení vyrovnanějšího poměru?
V odpovědi na Vaši otázku jsem ocenil, že podíl žen mezi finalisty byl v posledním ročníku nejvyšší. Z hlediska zastoupení žen v první desítce jsme ale měli i podstatně lepší ročníky. Z jednoho ročníku soutěže bych tedy nedělal žádné velké závěry. Nicméně fakt, že celkově nemáme mezi špičkovými manažery více žen, musí vést k zamyšlení. Je totiž mezinárodně prokázáno, že firmy s větším podílem žen v managementu osahují dlouhodobě lepších výsledků. V žádném případě nejsem příznivcem kvót. „Uvolnit ženám ruce“ natolik, aby, pokud mají zájem, mohly zvládnout i vysoké manažerské pozice, se u nás stále nedaří.
Poslední výzkumy ukazují, že u nastávající generace Y dochází k propadu vnímání prestiže manažerského povolání. Jak Vy vnímáte problematiku diverzity v rámci více generací v době, kdy se poprvé na pracovišti setkávají hned čtyři odlišné generace naráz?
V historii nikdy nebyla doba, kdy do ekonomického prostoru vstupovaly generace s tak rozlišnou životní zkušeností a podmínkami, jako je tomu nyní. S prvními střety tohoto typu se setkáváme již na školách. To, čemu se říká age management, se stává prioritou práce personalistů. Manažeři firem vesměs uvádějí, že absolventi škol, a to i vysokých, neumějí komunikovat v mezigeneračních týmech. Problém vidím v tom, že obecně není výchova a život ve společnosti veden k respektu k druhým, k elementární slušnosti, k řádu. Koheze společnosti tím samozřejmě trpí – přitom je významným prvkem jejího úspěchu.
V příštím roce proběhne 25. ročník soutěže MANAŽER ROKU, který chcete zároveň spojit s oslavami 100. výročí vzniku Československa. Jaké novinky připravujete?
O novinkách je předčasné hovořit. Rozhodne o nich Řídící výbor MR na základě zhodnocení všech dosavadních 24 ročníků. Dovedu si ale docela dobře představit, že významným prvkem nadcházejícího 25. ročníku bude právě ohlédnutí za celou dosavadní historií soutěže.
Linda Štucbartová