Gratulujeme a děkujeme paní Medo!
Dr. Meda Marie Mládková
Paní Meda Marie Mládková letos v září oslaví 100. narozeniny. Drobná žena, která s energií a grácií donedávna sama zastávala mnoho rolí, které postupně přebírá jeden středně velký tým. Druhá kariéra paní Medy začala po Sametové revoluci, po jejím návratu do Československa z exilu v USA. Paní Medě bylo 72 let a do vlasti se vrátila sama. Její manžel, ekonom Jan Mládek, se změny režimu nedožil, zemřel v září 1989. V době, kdy ostatní si už dávno užívají důchodu, se paní Meda s energií a razancí jí vlastní pustila do projektu rekonstrukce Musea Kampa, v 89 letech se pustila do projektu rekonstrukce slavné Werichovy vily a v 98 letech se rozhodla podpořit vznik unikátní expozice českého skla v rámci nového Musea skla ve zrekonstruované vile Portheimka. Paní Meda Mládková během svého života prolínala role filantropky, sběratelky a mecenášky umění, odbornice na moderní umění či neúnavné velvyslankyně českého umění a kultury jako takové.
Pamatuji si na den, kdy jsem se s paní Medou setkala poprvé. Bylo to v den oslavy mých 40. narozenin a paní Meda mi přála nejen hodně štěstí a energie, ale taktéž pocit naplnění a hrdost na práci, kterou vykonávám. Na nádvoří Musea Kampa mi hrdě ukazovala motto muzea: „Přežije-li kultura, přežije národ“. Paní Meda se ani v dobách nejhlubší totality nikdy nevzdala svého českého pasu.
Opětovné setkání s paní Medou mi překazila únorová chřipková epidemie.
Rozhovor tedy vznikl s nejužším týmem Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových. Poprosila jsem předsedu správní rady Jiřího Pospíšila, ředitele Nadace Jana a Medy Mládkových Jana Smetanu a členku Správní rady Janu Hrstkovou nejen o představení paní Medy, tak jak ji dosud neznáme, ale zároveň i odhalení tajemství, jak budou oslavy 100. narozenin paní Medy probíhat.
Co veřejnost o paní Medě neví?
Málokdo si uvědomuje aktuální záběr Medou vybudovaných a podporovaných muzeí. Od Musea Kampa, které se věnuje modernímu umění, přes Werichovu vilu, která nejen připomíná odkaz Osvobozeného divadla, ale zároveň svým prostorem navazuje na jeho tradici, vybízí k dalším kulturním setkáváním, diskuzím či tanečním nebo hudebním večerům. Srdečně zveme všechny čtenáře na návštěvu do Musea skla v barokní vile Portheimka na Smíchově, které patří od loňského roku do institucí spravovaných nadací manželů Mládkových. Meda se kromě sběratelství obrazů věnovala i umělcům, kteří pracovali se sklem. Ve Washingtonu v 80. letech minulého století uspořádala ojedinělou výstavu propagující právě české sklo.
Paní Meda byla během svého života v USA nejen skutečnou velvyslankyní české kultury, ale rovněž podporovatelkou mladých umělců a v dnešní terminologii byla i jedinečnou „networkerkou“.
Opět málokdo ví, že proslulý dům manželů Mládkových v Georgetownu navštěvovali významné osobnosti z řad politiků, spisovatelů a umělců. Ve svém domě vystavovala obrazy umělců, pořádala výstavy a zvala tam významné hosty, kterým české umělce představovala. Mnozí čeští umělci, kteří dostali možnost do USA vycestovat, našli u Mládkových nejen podporu, ale i ubytování, včetně následného uvedení a představení do americké společnosti. Bez nadsázky lze tvrdit, že skutečná ambasáda Československa byla tehdy v domácnosti u Mládkových. O snaze paní Mládkové o propojování kultur svědčí i dopisy Václava Havla, když se pro něj snažila získat Fordovo stipendium.
Byla to Meda, která podporovala talent mladé umělkyně Emilie Beneš Brzezinské, neteře prezidenta Beneše, která si vzala významného politologa a šedou eminenci americké zahraniční politiky Zbignieva Brzezinského. Medina vášeň a ochota podporovat české umění doslova neznala mezí. Jednou dokonce prodala dům, aby mohla koupit Kupkův obraz, který později darovala do National Gallery ve Washingtonu, kde je vystavený v rámci stálé expozice. České umělce za totality podporovala právě koupí obrazů a organizováním jejich výstav nejen v Americe, ale i v Evropě. Její vizionářství v tomto ohledu bylo opravdu nepřekonatelné a bez všech tehdejších aktivit by nebylo dnes na co navázat.
Co se stalo s jejím odkazem v Americe po návratu do vlasti?
Medy odkaz v USA ani po jejím odchodu nevymizel a její jméno je v kulturních a společenských kruzích často zmiňováno. Například prostřednictvím její americké nadace Central and Eastern European Art Foundation, byla realizována na začátku letošního roku výstava Jiřího Koláře. Unikátní výstava děl Jiřího Koláře Forms of Visual Poetry ze sbírek Musea Kampa probíhá v American University Museum, Katzen Arts Center, Washington D.C do 17.3.2019. Mnoho významných osobností tuto výstavu navštívilo, a tak se naskytla další příležitost, jak připomenout význam českého umění ve světovém kontextu a navázat další spolupráci s dalšími kulturními institucemi v USA.
Jaké je to pracovat s paní Medou?
Paní Meda je cílevědomá a neústupná. Je neuvěřitelně houževnatá, je skvělá debatérka.
Svůj věk si nikdy nepřipouští. V době, kdy spoustu lidí si stěžuje, že už na některé věci nestačí, se pustila do budování Musea Kampa a rekonstrukce Sovových mlýnů. Jejím heslem je Když chceš, tak můžeš. Za každé ze svých muzeí musela tvrdě bojovat ať již s byrokracií, památkáři či příslovečnou českou malostí jako takovou.
Poslední otázku pokládám panu Jiřímu Pospíšilovi, který je jako předseda s právní rady s paní Medou v nejužším kontaktu. Prozradíte, jak budou probíhat oslavy narozenin paní Medy?
Tento rok jsme pojali jako rok paní Medy. V Museu Kampa chystáme spoustu výstav, setkání a jiných akcí. Srdečně zveme všechny čtenáře na divadelní představení Meda. Hlavní roli přijala Tatiana Vilhelmová. Hra je průřezem života paní Medy od jejích 14 let dodnes. Divadelní představení bude probíhat na letní scéně od června do září. Odehrávat se bude přímo pod širým nebem na nádvoří Musea Kampa Derniéra bude 8. září 2019, v den 100. narozenin Medy Mládkové.
Linda Štucbartová