Marek Babjuk

Zkušenosti a intuici lékaře nahradit nelze

Marek Babjuk, přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol

Profesor Marek Babjuk je přednostou Urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol, předsedou Urologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a vedoucím lékařem kliniky Uroklinikum. Je specialistou na léčbu nádorových onemocnění. Absolvoval četné zahraniční stáže na prestižních pracovištích v Německu i USA. Náš rozhovor se týkal témat rakoviny močového měchýře, kouření, prevence, moderních operativních postupů, ale i změny pohlaví.

Pane profesore, jste přednostou Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Nemocnice Motol je největší nemocnicí v ČR, jejíž mottem je “Sloužíme generacím”. Jak se velikost pracoviště a zároveň ambiciózní mise promítají do Vaší každodenní praxe?

Naše nemocnice je největší v ČR a je současně i nemocnicí fakultní. V praxi to znamená, že kromě poskytování péče našim pacientům jsme zapojeni do výuky studentů medicíny, do výuky lékařů ve specializační přípravě (tedy před atestací) a očekává se od nás i plnění výzkumných úkolů. Někdy je velmi obtížné vše spojit dohromady a naplnit všechna očekávání.

Obrovskou výhodou je, že naše nemocnice patří k nejmodernějším a nejlépe vybaveným v republice. Naše klinika má k dispozici moderně zrekonstruované operační sály vybavené špičkovými technologiemi včetně zařízení pro robotickou operativu. Vybavení je srovnatelné s předními klinikami v zahraničí a snažíme se, aby tomu odpovídaly i naše výsledky. Alespoň podle statistik se zdá, že se nám to daří. Vyplývá z toho samozřejmě i zodpovědnost, obrací se na nás velké množství pacientů a při stávajícím způsobu úhrad a personální situaci, hlavně mezi středním zdravotnickým personálem, je někdy těžké všem vyhovět. Ale snažíme se ze všech sil.

Vaší specializací jsou nádory močového měchýře. Jak si stojí Češi ve statistikách?

Zhoubné nádory močového měchýře jsou velmi časté, u českých mužů jsou v četnosti mezi nádorovými onemocněními na šestém místě, u žen těsně za desítkou. Za posledních 30 let došlo k dvojnásobnému zvýšení výskytu tohoto onemocnění. V roce 1990 bylo v ČR zachyceno 1300 nových případů, v roce 2015 to bylo již 2158. Zdá se ale, že se vzestupný trend v posledních několika letech zastavil. Pozitivní je také skutečnost, že úmrtnost přes vysoký výskyt dlouhodobě stagnuje, což mimo jiné svědčí o kvalitě poskytované péče v naší republice.

U nádorů močového měchýře je kouření označováno jako hlavní příčina. Jsou čeští pacienti poučení a disciplinovaní? V souvislosti s rostoucí oblibou e-cigaret, jsou k dispozici nové statistiky?

Kuřáci jsou skutečně vysoce ohroženou skupinou. Kouření cigaret až šestkrát zvyšuje riziko vzniku rakoviny močového měchýře, vyšší je navíc i riziko agresivnějších forem onemocnění. A nesmíme zapomenout, že nebezpečné je i vdechování tabákového kouře při dlouholetém soužití s kuřákem doma nebo v práci. Nádory měchýře jsou tak hned po nádorech plic druhým nejvýznamnějším zhoubným onemocněním spojeným s kouřením. Je škoda, že se o rakovině měchýře, ani o její souvislosti s kouřením, na veřejnosti příliš nehovoří. Osvětová kampaň může být důležitá pro kohokoliv – i u kuřáka, který s kouřením přestane, klesá po 1-4 letech riziko onemocnění, a to až o 40 %. E-cigarety zřejmě snižují jen některá s kouřením spojená rizika. Jak už jsem zmiňoval, stoupající trend výskytu se v poslední době zastavil, což může být dáno snižujícím se počtem kuřáků, ale uplatňovat se mohou i další faktory včetně zlepšeného životního prostředí.

Problematika vývodu střeva (tzv. stomie) je do jisté míry laické veřejnosti známa i díky některým významným osobnostem. Jaká je možnost náhrady močového měchýře?

Odtok moči po odstranění močového měchýře, například pro nádor, lze v současné době vyřešit několika způsoby. Kromě zmiňovaného vývodu je možné vytvořit z upravené části střeva i nový měchýř, který napojíme na močovou trubici. Je ale třeba si uvědomit, že pacient sice močí na první pohled stejně jako dříve, musí se však naučit s novým měchýřem “zacházet” – vnímat jeho náplň, natrénovat jeho vyprazdňování atd., což trvá i několik týdnů nebo měsíců a je to poměrně náročné. Je jasné, že tento způsob není použitelný u každého pacienta, limitace mohou být dány velikostí nádoru, ale i funkcí ledvin nebo celkovým stavem nemocného a jeho ochotou spolupracovat.

V medicíně se čím dál tím více užívají možnosti neinvazivní a endoskopické léčby. S nadsázkou mne napadá, jak dlouho ještě budou operovat lidé a kdy nás začnou operovat roboti?

Nejsem si jist, zda je možné lékaře robotem úplně nahradit. I operační robot, o kterém se dnes často hovoří, vlastně není robotem v pravém smyslu, ale jakýmsi telemanipulátorem. Pohyb lékařových rukou je přenášen na jemné nástroje zavedené z několika menších vstupů do těla pacienta. Výkon je tak šetrnější, ale i preciznější, navíc jsou tím odstraněny některé negativní “lidské faktory”, jako je třes rukou. Digitalizace obrazu přenášeného k chirurgovi z kamery zavedené do těla pacienta navíc umožňuje jeho dokonalou ostrost i různé úpravy zlepšující viditelnost některých struktur nebo nádorových ložisek. Myslím, že vývoj půjde dále tímto směrem, některé dílčí kroky budou zřejmě automatizovány, ale roli lékaře využívající jeho intuice a zkušeností úplně nahradit nelze.

Zcela se ale změní i příprava lékařů k operačním výkonům. Zkušenosti budou získávány na trenažérech a digitálních simulátorech schopných věrně nasimulovat jednotlivé operační výkony včetně konkrétních situací, které během nich mohou nastat. Lékař se tak nebude učit přímo na pacientech, tak jako se pilot neučí létat s pasažéry za zády.

V souvislosti s generační obměnou lékařů je zmiňován i trend, kdy převažují ženy absolventky lékařských fakult nad muži. Zatímco u mužů specializace gynekologie byla běžná, zdá se mi, že urologie byla dlouho vnímána jako mužská doména. Vnímáte tento generační genderový problém?

Žen v urologii skutečně v poslední době přibývá a mezi nejmladšími adepty oboru je jich dokonce většina. Důvodem je i skutečnost, že urologie není čistě operační obor (určitou roli hraje i diagnostika a ambulantní péče) a urologické operace jsou precizní a jemné, takže obvykle nevyžadují hrubou sílu. Vstup žen do našeho oboru za negativum rozhodně nepovažuji – přinášejí nové pohledy i přístupy. Ženy samozřejmě mají jiný životní cyklus než muži, což ale nemusí nutně znamenat limitaci jejich profesní kariéry. Zaměstnavatelé i stát by se měli přizpůsobit a vytvořit podmínky pro budování profesní kariéry všem, kteří o to mají zájem – myslím, že to bude pro společnost přínosnější než jednorázové finanční příspěvky.

Seriál Most, kde hlavní hrdina prodělal změnu pohlaví z muže na ženu, dosáhl u diváků velké popularity. Praxe ale bývá odlišná od televizní reality…Co laikům v souvislosti s operacemi na změnu pohlaví a transsexualitou celkové uniká?

Seriál Most vše postavil do lehce humorného a nadsazeného světla, což je z mého pohledu dobře – život skutečně úplně vážně ve všech aspektech brát nemusíme. U transsexuálů samozřejmě často vidíme šťastné životní osudy a velmi dobré kosmetické výsledky při změně vzhledu pohlaví. Veřejnost ale nevidí řadu skrytých problémů – nutnost dlouhodobé hormonální léčby, obtížnost a rizika operačního výkonu, ale i komplexnost problému, který se netýká jen zevního vzhledu, ale i vlastní osobnosti a jejího vnímání okolím.

Slovo závěrem pro čtenáře Czech and Slovak Leaders?

Lidé by neměli podceňovat příznaky naznačující, že s jejich tělem není vše v pořádku. U urologických onemocnění je to hlavně nález krve v moči nebo potíže provázející močení. Návštěva u urologa dnes není spojená s bolestivými vyšetřeními, takže není třeba se jí obávat.

Linda Štucbartová