O hodnotách nehmotných i hmotných
Luděk Sekyra, Sekyra Group
Poprvé jsem osobně pana Sekyru potkala na kolokviu věnovanému Johnu Rawlsovi, nejvýznamnějšímu politickému mysliteli 20. století, který však v českém prostředí příliš známý ani doceněný není. Společnost Sekyra Group, která podporuje Mezinárodní centrum pro studium politické filozofie, etiky a náboženství, se rovněž podílela na pořádání tohoto kolokvia. Ačkoliv se pan Sekyra kromě filozofie stále věnuje i developerskému businessu, rozsah i kvalita jeho příspěvku sklidil od vědců teoretiků příznivý ohlas a povzbudil k další diskuzi. S příspěvkem, který rozebírá Rawlsovy principy spravedlnosti a její interpretací jako problému reciprocity a altruismu, se chystá Luděk Sekyra vystoupit rovněž na mezinárodních konferencích a pracuje rovněž na odborné publikaci. Jako klíčový problém dneška vnímá rozpolcenost veřejného prostoru a z toho vyplývající potřebu principů, které nám pomohou udržet společnost homogenní.
O týden později jsem dorazila na rozhovor do sídla Sekyra Group v budově Sun Tower. Měla jsem možnost obdivovat nejen překrásný výhled, ale i vizualizace budoucích staveb, mimo jiné i v okolní lokalitě Rohan City. Pan Sekyra se omluvil za zpoždění kvůli telefonické konferenci se zástupci New York Times a s nadací George Sorose Open Society Fund, se kterou chystá pro prestižní Athens Democratic Forum zářijovou konferenci věnovanou právě budoucnosti demokracie, jejímu ohrožení a možným dopadům nárůstu populismu a xenofobního nacionalismu. Tyto problémy ohrožují koncept liberální společnosti ve střední a východní Evropě. Máme za cíl tyto problémy prezentovat světovým médiím tak, aby pochopila, že ohrožení současného konceptu liberální demokracie, který se u nás v regionu rozvíjel od roku 1989, není jen problémem regionálním, ale v zásadě globálním.
Naše třetí (neplánované a letmé) setkání proběhlo při křtu publikace vydané Centrem nezávislé žurnalistiky, jejíž vydání Luděk Sekyra podpořil. Jeho vize, aby po nás zůstaly nejen budovy, ale i myšlenky, se opravdu daří uplatňovat naplno. A právě v duchu tohoto poslání je psán následující rozhovor, věnovaný filozofii a myšlenkám, svět businessu se s nimi však často prolíná.
Pane Sekyro, pro české prostředí je působení ve dvou odlišných sférách – akademické a podnikatelské – relativně vzácným jevem, oproti světu, kde je provázanost daleko častější. Jak se Vám toto propojování sfér daří? Jak Vás vědci mezi sebe přijali?
Máte pravdu, ve světě jsou průniky různých sfér mnohem častější a přináší to řadu pozitivních efektů pro obě strany. Člověk, který přichází ze světa podnikání přináší celou řadu empirických zkušeností, které lze následně zobecnit. A toto zobecnění potom přináší univerzální rozměr, se kterým lze pracovat v obecných úvahách a teorii. Co se týče přijetí ze strany vědců, na jedné straně mne chápou do jisté míry jako návštěvníka v jejich prostředí, na druhou stranu světově nejrespektovanější odborníci v oborech politické nebo morální filozofie jsou velice vstřícní a nápomocní při mých úvahách a podporují mne i v rámci práce na připravované publikaci. Mám pocit, že debaty se mnou si užívají a považují je za přínosné právě s ohledem na moji zkušenost a úhel pohledu. Právní filozofii jsem vystudoval a věnuji se jí dlouhodobě. Pohybuji se nejen v českém prostředí, ale i na Oxfordu a Harvardu. Tento otevřený přístup doporučuji i českým univerzitám. Otevřenost myšlenkám lidí mimo akademickou sféru, kteří disponují dostatečnými empirickými zkušenostmi, je zásadní pro bohatou akademickou debatu.
Jak na Vaše vědecké aktivity reagují čeští kolegové podnikatelé a konkurence? Už se těší, až budete na plný úvazek v knihovně a stáhnete se z realitního businessu? Nebo Vám fandí a všechny Vaše aktivity oceňují?
Pole realitního businessu rozhodně neopustím, Sekyra Group má rozdělané projekty na
1 000 000 m2, sestávající z kancelářských, obchodních a rezidenčních ploch a rozvíjíme čtyři klíčové projekty v širším centru Prahy, kde budujeme nové městské čtvrti. Na Smíchově a na Rohanském ostrově vybudujeme moderní zelené alternativy k tradičnímu centru Prahy. Budou tam parky, školy, budovy s veřejnou funkcí. Ale jak již bylo zmíněno, filozofii a knihovnám věnuji hodně času. Větší prostor dávám managementu skupiny. Já se naopak soustředím na nové věci a projekty, které zatím nikdo jiný není schopný prezentovat. Některým kolegům moje záliba ještě stále připadá zvláštní, ale někdo má rád jachty, někdo letadla a já mám rád knihy. Zpět k mému přesvědčení, že bychom po sobě měli zanechávat nejen budovy, ale i myšlenky. Právě myšlenky mohou mít někdy paradoxně delší životnost než ty budovy.
Setkali jsme se na kolokviu věnovaném filozofovi Johnu Rawlsovi, který není v našem prostředí příliš známý. Co Vás na něm zaujalo?
Já se zabývám vztahem morálky a politiky. Pojem spravedlnosti a interpretace spravedlnosti je ústředním tématem zejména politické filozofie. Já osobně se domnívám, že spravedlnost je důležité interpretovat jako reciprocitu. Pojem reciprocity vnímám jako zásadní. Abychom mohli naplnit klíčové kritérium principu soudržnosti nebo také homogenity, které společnost potřebuje k přežití, tak potřebujeme vedle principu spravedlnosti (o níž psal John Rawls), ještě principy reciprocity a altruismu. Teprve komplex tří principů nám umožní usilovat o vytvoření soudržné společnosti. Jsem zastáncem morálního univerzalismu a tak se domnívám, že většinová společnost by se měla s takovými principy ztotožnit, pokud chce žít ve společnosti, kde se bude cítit svobodně a bude mít vysokou kvalitu života. Toto se nám nedaří a proto vidíme sklony k populismu, který je na vzestupu nejen ve střední Evropě, ale i té západní a v USA. Lze pozorovat i xenofobní populismus, kde otevřená společnost, která byla v uplynulých dvou dekádách symbolem změn, se stává společností uzavřenou, kterou neintegrují univerzální hodnoty, ale integruje jí právě etnocentrismus a populismus. Tento vývoj osobně považuji za vážný.
Pro Johna Rawlse, jako největšího politického myslitele 20. století, byla klíčovým principem ve veřejném prostoru spravedlnost ve smyslu férovosti. Spravedlnost nebyla chápána jako mocenské rozhodnutí nějaké autority, ale jednalo se o spravedlnost mezi lidmi a mocenskými orgány, spravedlnost mezi lidmi navzájem a jedině na bázi této férovosti může fungovat liberální společnost. Rawls zdůrazňoval zejména princip rovné svobody a rovného přístupu k právu a dalším svobodám. Je třeba zdůraznit, že pokud připustíme nerovnost, tak ta by měla být ve prospěch těch, kdo jsou nejméně zvýhodněni, ve prospěch těch, co jsou na onom pomyslném dně.
Dnešní doba je často charakterizována jako doba trpící nedostatkem leaderů… Jak dnešní dobu vnímáte Vy osobně?
Ano, řada politiků vnímá politiku jako moc a skutky, ve smyslu získat a udržet moc. Nedávno jsem četl rozhovor s Jaroslawem Kaczynskim ve Frankfurter Allgemeine Zeitung a pan Kaczynski přiznal, že obdivuje realismus Carla Schmitta, významného německého politického filozofa a v 30. letech minulého století hlavního kritika liberální demokracie. Moment, kdy Schmittův realismus je označen jako „vzorová politika“, mne znepokojuje. Jako hlavní deficit vnímám skutečnost, že morálka a její principy vypadly z vnímání politiky jako takové. Bez převodu morálních principů do principů politických se politika vyprazdňuje a stává se z ní boj o moc. Pokud veřejnost vidí, že řada politiků upřednostňuje soukromý zájem před zájmem veřejným, tak důvěru v politiku ztrácí. Přitom reprezentace veřejného zájmu je zásadním úkolem politiky a politiků.
Naposledy tyto myšlenky otevřeně prezentoval Václav Havel…
Václav Havel, ale i mnozí jiní… Prožíváme něco, co bych charakterizoval jako „všední den demokracie“ nebo také únavu z běžné demokratické politiky, která nepředstavuje větší vize nebo hodnoty, ale řeší se pouze konkrétní hlasování či rozpočtové priority. Lidem schází přesah a pokud politika nemá přesah, tak přestává být něčím, čemu by se dalo věřit. Toto se projevuje i na projektu Evropské unie, ztotožnit se s myšlenkou Evropy je čím dál tím složitější. USA jsou daleko úspěšnější, protože idea „Ameriky“ je daleko uchopitelnější. Tyto ideje jsou z povahy transcendentální, přesahují běžnou politiku, ale pokud chybí, deziluze je nevyhnutelná. Jsme opět u toho, že jisté morální hodnoty jsou univerzální a pokud jim není dán prostor, tak lidem schází. Na druhou stranu je nutné poznamenat, že uplatňování hodnot v každodenní politice v pojetí moc a skutky je velmi obtížné. A právě politická filozofie by měla aspekt přesahu zdůrazňovat a formulovat principy, které umožní přesah do demokratické politiky vnést.
Když už jsme u složitých momentů, které těžké momenty formovaly Vás?
Nemovitosti jsou cyklickým businessem a v roce 2007 jsme zažili jednu z nejhlubších krizí v moderní historii. Vyplatilo se nám mít kvalitní manažerský tým a kvalitní řízení rizik. Viděli jsme, jak někteří naši velcí konkurenti krizi nepřestáli. Dnes klademe větší důraz než v minulosti nejen na návratnost investovaného kapitálu, ale i na rizikový profil jednotlivých projektů. Druhým poučením z krize bylo poznání, že v životě jsou i jiné hodnoty, než ty materiální. Právě filozofie mi vnáší ten přesah a autenticitu do života a proto se jí snažím věnovat 25% času, včetně toho volného. Méně hraju golf, stoupá mi handicap, ale o to více čtu knihy.
Jaké máte další vize?
Do budoucna se chci věnovat oběma životním prioritám, jednak velkým a inovátorským projektům v rámci našeho businessu, kdy stavíme nová města a čtvrti, ve kterých budou lidé bydlet. Jde nám o co nejlepší uchopení, proto jsme na Smíchově poprvé realizovali velkou architektonickou soutěž, do které se zapojilo více než 10 mezinárodních architektů, chceme zbudovat chloubu Prahy 21. století. Druhou výzvou je práce na mé publikaci, která se věnuje problémům spravedlnosti, vztahu k reciprocitě, ke společnosti. Doufám, že bude k dispozici do dvou let.
Autor: Linda Štucbartová
Luděk Sekyra je přední český podnikatel. Dlouhodobě spolupracuje s Oxfordskou univerzitou, kde je členem akademického sboru (Foundation Fellow), členem správní rady (Board of the Regents) na Harris Manchester College a rovněž členem Kolegia rektora (Vice-Chancellor Circle). Luděk Sekyra je rovněž členem Americké asociace politických věd (American Political Science Association-APSA).
V roce 2014 otevřel na Oxfordské univerzitě studentské centrum Sekyra House a přednáškový sál Tomáše Halíka a současně i podpořil umístění Havlovy lavičky (Havel’s Place) v oxfordském univerzitním parku. Společně s Tomášem Halíkem inicioval vznik Centra pro studium politické filosofie, etiky a náboženství na Karlově univerzitě, kde je předsedou akademického kolegia a aktivně podporuje spolupráci tohoto Centra s Department of Politics and International Relations na Oxfordské univerzitě a s Center for European Studies na Harvardské univerzitě.
Sekyra má dlouhodobé akademické zájmy v oblasti politické a morální filosofie, aktivně publikuje a pracuje na knize o reciproční spravedlnosti. Také významně podporuje mezináboženský dialog jak na akademické úrovni (např. globální konferenci Public Sphere, Ethics and Religious Diversity, která proběhne v roce 2017), tak na úrovni praktických projektů v předních evropských metropolích (např. v bruselské čtvrti Molenbeek integrační platformu Foyer, www.foyer.be).