“Život mne naučil POKOŘE a RESPEKTU”
Potřebujete prodat či koupit komodity ve velkém množství? A nejen komodity, ale i velké průmyslové celky či drahé stroje, jako letadla či lokomotivy? Pak je tu BETONDIS. Společnost, jejímž posláním je právě demokratizace trhu s komoditami.
Jak se stane, že začnete prodávat jednotlivé produkty v objemu tisíců metrických centů? Jak lze vybudovat firmu, v jejímž týmu jsou dva bývalí premiéři České republiky, bývalý ministr Kanady a bývalý velvyslanec Kanady v České republice v jedné osobě a několik bývalých náměstků ministrů vedle velkých světových investorů či londýnského fyzika? A paralelně k businessu se věnujete nadaci, která spolupracuje s nadací Billa Clintona?
Tvrzení, že nejkrásnější příběhy píše život sám, není klišé. Životní příběh Ladislava Drába by vydal na román. Ladislav Dráb si však na vzletná slova příliš nepotrpí, více ho lákají konkrétní činy a hlavně výsledky. Setkání s Ladislavem a naslouchání jeho konceptu budování businessu bylo velmi podnětné v dnešní uspěchané době start-upů, které nedožijí ani prvního roku trvání firmy. V době, kdy o investicích rozhodují powerpointové prezentace s tzv. načrtnutou hokejkou, Ladislav Dráb uvádí na trh zavedenou mezinárodní firmu až po třech letech působení. A skutečnost, že se akce zúčastní bývalý americký prezident a několik jedinců, kteří jsou v čele žebříčku nejbohatších lidí na planetě, určitě předznamenává jednu z vrcholných událostí příštího roku.
O obchodu s komoditami, ambiciózním plánu pomoci malým a středním firmám, o poslání nadace a přátelství s celebritami jsme si povídali nikoliv v nějakém okázalém hotelu či trendové restauraci, ale v co-working centru v Karlíně. U Ladislava Drába si nelze nepovšimnout, že obsah má vždy přednost před lacinými vnějšími efekty.
Jak vybudovat mezinárodní firmu, která virtuálně obchoduje a jedna transakce začíná na minimální hodnotě 300 000 USD?
Každá firma má svůj vývoj a svoji historii. Současný BETONDIS stojí na pevných základech více než 30 let trvání podnikání, které začalo během mého působení v Kanadě. Postupně jsme došli k závěru, že máme dnes daleko více možností obchodovat virtuálně než fyzicky. Chtěli jsme tedy vytvořit platformu, která pomůže obchodu. Soustředíme se nejen na komodity, ale i velké investorské projekty.
S ohledem na to, že platforma byla spuštěna v září roku 2018, to vypadá, že BETONDIS současná vlna pandemie Covid-19 zastihla připravený.
Ano, je to tak. Ukazujeme, že zákaz cestování nemusí znamenat konec zásadních a objemově velkých transakcí. S námi můžete stále plnohodnotně obchodovat. Platforma je naprosto originální. Existují platformy pro jednotlivé komodity, ale náš záběr je opravdu široký. Naše nabídky či možnosti zprostředkovat poptávky jsou opravdu komplexní a jdou napříč světadíly, sektory, trhy atd. Nemůžu použít přirovnání od šroubku až po lokomotivu, protože i šroubky by musely být v objemu za 300 000 USD. Aktuálně nabízíme nejen mouku, ale i možnost postavení mlýnského zpracovatelského závodu. Prosím, nezaměňujme platformy s e-shopy. U nás máme opravdu vysoce postavenou počáteční míru investice, tak, abychom oběma stranám mohli poskytnout maximální garanci úspěšného uskutečnění celého obchodního cyklu. Tým BETONDIS se skládá z vysoce kvalitních odborníků a každý z nich přináší do projektu jedinečnou zkušenost a expertizu v daném sektoru. Mimochodem, když jste komentovala v úvodu složení týmu, tak s růstem BETONDIS se tým v blízké budoucnosti rozroste o dalších minimálně 12 lidí.
Jaký je Váš přístup k budování firem? Jdete za silnou vizí a posláním, nebo firmu postupně stavíte od základů?
Život mne naučil pokoře a respektu. Nemáme ambici být jedničkou nebo dvojkou. Chceme, aby uživatelé platformy měli jistotu, že obchod nejen uzavřou, ale obě strany dostojí svým závazkům. V září roku 2021 budeme slavit tříleté výročí působení na trhu. Oficiálně uvedeme firmu na trh. Těšíme se na příjezd jednoho bývalého amerického prezidenta a pozvali jsme i osoby, které se pohybují v čele žebříčku nejmovitějších lidí na planetě.
Od budoucnosti pojďme k minulosti. Váš kariérní příběh začal v Kanadě?
V roce 1987 jsem opustil socialistické Československo a odešel do Kanady. Jako u mnohých jiných se i začátek mého příběhu odvíjí od rozhodnutí odejít do cizí země bez našetřených prostředků a bez znalosti jazyka, kterým se v dané zemi hovoří a s myšlenkou, že se možná zpět do staré vlasti již nikdy nevrátím. A pak jsem prostě šel dál. Myslím si, že každý z nás má určitý životní příběh. V Kanadě jsem patřil k takzvané kubánské generaci imigrantů, před námi byla generace srpnová a únorová z roku 1948. Mojí první prací v Kanadě bylo zacelování koženkových sedaček u školních oranžových autobusů pomocí pájky. Sedačky školáci z dlouhé chvíle poškozovali a trhali. Ve světě bylo zvykem dostávat výplatu každý týden v pátek. Zkušenější parťáci nám kladli na srdce, pokud nedostaneme v pátek zaplaceno, tak ať v pondělí nechodíme. Nevěřil jsem jim, tak jsem šel do práce znovu. Poté, co jsem opět výplatu nedostal, jsem již pochopil. Právě tyto zkušenosti jsou formující. Pokud by se mne někdo zeptal, zda bych do toho šel znovu, odpověděl bych, že ano. Nejvíce si cením setkání se zajímavými lidmi, se kterými jsem se seznámil při podnikání. A jsem rád, že s většinou lidí jsem dodnes v kontaktu. Například s Otto Jelinkem, bývalým velvyslancem Kanady v České republice a kanadským ministrem sportu, se znám právě z Kanady.
Z Kanady jste se ovšem vrátil. Jaký byl návrat zpět? Mnoho lidí očekává šok při odjezdu, ale ne vždy se připraví na návrat.
Do České republiky jsem se vrátil v roce 2000, aby děti mohly chodit do české školy. Chtěl jsem dětem umožnit mluvit česky, být s prarodiči a prožít dětství podobné tomu, jaké jsem měl sám. Po pěti letech ovšem děti chtěly zase vyzkoušet kanadské školství. Kanada má jednu velkou výhodu. Zimu máte od listopadu až do května. Všimněte si mého pozitivního nastavení, záměrně jsem to nezmínil jako nevýhodu. Montreal, Toronto a ostatní velká města jsou ovšem na zimu dobře připravena. Život se odehrává uvnitř nebo v podzemí. Místo Kanady jsme nakonec zvolili USA. Co se týče návratu, vše proběhlo bez problémů. Opět jsem začal podnikat. Nechci se nikoho dotknout, ale moc nerozumím jedincům, kteří po dvou letech neumí pořádně česky a věty prokládají anglickými slovíčky, která rovněž nejsou dobře vyslovovaná. Od roku 2008 střídavě žijeme mezi Prahou a USA, a kdyby nebylo současných omezení, tak stále střídám režim mezi Prahou a zahraničím. Díky pobytu ve Spojených státech amerických jsem se seznámil s Billem Clintonem, Tiger Woodsem a Carlosem Bremerem, pravou rukou Carlose Slima Helú, několik let nejbohatšího člověka na světě, který přeskočil v žebříčku i Billa Gatese.
Zmiňujete Tigera Woodse a Billa Clintona, s nímž jste se spřátelil během jeho cesty do Prahy v roce 2012. Byl to on, kdo Vás inspiroval ke vzniku Nadace?
Tigera Woodse jako osobnost velmi obdivuji. Jeho energie je zcela jedinečná. Dovede na sebe přitáhnout pozornost, aniž by promluvil. Několikrát jsem s ním hrál golf. Jsem si jist, že lidé v kšiltovce a brýlích hned nepoznají o koho se jedná, přesto jeho přítomnost vždy nějakým způsobem zaznamenají a začnou ho sledovat. Hlas Billa Clintona je velmi zajímavě posazený, a i díky tomu umí skvěle hovořit k lidem. Má neuvěřitelnou schopnost lidi stmelovat, nikoliv polarizovat a štvát proti sobě. Opravdu si cením, že jsem měl možnost po jeho boku poznat Afriku. Během šesti dnů jsme procestovali sedm afrických zemí od Malawi až po Jižní Afriku. Afrika na mne velmi zapůsobila. Nikdy jsem neviděl tolik krásy a chudoby zároveň. Myslím, že každý Evropan by si měl zkusit žít den v tamějších náročných podmínkách, abychom si vážili toho, co máme. Například vody a její dostupnosti. Do projektu„Voda pro Afriku“ jsem se zapojil. Ovšem zjistil jsem, že u neziskových projektů velmi často zůstávají poměrně velké částky v nadacích jako takových. Proto jsem se rozhodl založit nadaci vlastní, kde 99 % příjmů nadace skutečně bude sloužit svému účelu. Zároveň jsem si uvědomil, že všem pomoci nedokážu.
Vaše nadace Drab Foundation pomáhá ve třech hlavních směrech: poskytujete obědy dětem, zaměřujete se na zdravotnictví a vzdělávání. Mohou se však na Vás obrátit i lidé, kteří do žádné z kategorií nespadají. Který příběh se Vám nejvíce vryl do paměti?
Ano, v případě, že si myslíme, že jsme schopni pomoci, tak uspořádáme veřejnou sbírku, jejíž celý výtěžek je věnován konkrétní pomoci. Projekt Obědy dětem jsme začali v roce 2014. Pamatuji si na příběh dvou školáků, jimž zemřeli rodiče při autonehodě. Dostali se do péče tety, která však nebyla na tuto novou roli připravena. Byla jedním z prvních žadatelů. Co mne trápí více, je skutečnost, že v naší zemi v roce 2020 nejsme prostě schopni zajistit potřebným dětem tak základní věc, jakou oběd ve škole je. Děti nemohou za své rodiče. A moc mne mrzí, že stát zde selhává.
U vzdělávání zůstaneme. Jakou mentorskou radu byste dal svému mladšímu já?
Toto není těžká otázka, ale zajímavá. Dá se zodpovědět z mnoha úhlů. Pokud bych ji měl shrnout jednou větou, bylo by to o umění se zastavit. Zdá se mi, že mladá generace ztratila pokoru k jiným generacím a vnímám tendenci vše hrnout kupředu. Nechci, aby poslouchali, ale naslouchali. A vnímali svět kolem…
Jsme u tradičního zakončení rozhovoru. Jak jsem Vás mohla poznat, tuším, že nepůjde o vzletné citáty, ale nějaký konkrétní nový projekt.
Připravili jsme nabídku pomoci malým a středním firmám, nejen v České republice, ale po celém světě. Myslím si, že pandemie je teprve na začátku a její dopady budou velmi dalekosáhlé a hluboké. Na naší platformě nyní nabízíme kategorii „Restart Your Business With Us“ za účelem zviditelnění a nastartování businessu. Každá země má možnost 15 volných míst a ostatní se mohou zúčastnit za symbolický poplatek 1 EUR /den. Doufám, že podnikatelé této příležitosti využijí a osloví skupinu, o které do teď neuvažovali. My v současné době spolupracujeme s více než 1 000 osobními kontakty po celém světě. A tato síť vytváří další sítě a možné kontakty. Už jsem říkal, že vztahy jsou pro mne klíčové. A ve spojení s platformou mohou znamenat veliký potenciál a příležitost pro další nové zájemce. BETONDIS vzniklo spojením „I bet on this“ a za naším heslem i novým projektem si stojím.
Troufnu si říct, že výkonné a poradní mezinárodní týmy BETONDIS, jež jsou zastoupeny významnými osobnostmi a představiteli byznysu, diplomacie, finančnictví a politiky, jsou zárukou serióznosti a úspěchu pro všechny naše partnery. Jistě to potvrdí několik z nich. Můj zakládající partner, pan Miloš Hala, bývalý náměstek Ministra dopravy a úspěšný podnikate, pan Jan Fischer, bývalý premiér České republiky, paní Eva Anderová, bývalá náměstkyně ministra financí nebo pan Carlos Bremer, úspěšný finančník.
EVA ANDEROVÁ
Jsem nadšená, že mohu být partnerem a součástí, skvělého týmu výjimečných lidí BETONDIS, jehož jedinečná platforma umožňuje uskutečnění byznysu, zastoupeného na všech kontinentech, samozřejmě, vyjma Severního a Jižního pólu. Navíc, s podstatnými ekonomickými úsporami, pro všechny obchodní partnery. A to doslovně, bez logistických a dalších nákladů, spojených s realizací obchodu.
CARLOS BREMER GUTIERREZ
Obchodní platforma BETONDIS je nesmírně cenná díky propojení různých aktivit bez nutnosti cestovat a pomůže tak hlavně malým a středním společnostem získat obchodní partnery o kterých momentálně nemá povědomí..
JAN FISCHER
BETONDIS nabízí komfortní, hladké a přehledné provádění transakcí v celém vesmíru komodit a služeb v plně transparentním prostředí s moderní technologickou podporou napříč celým světem. Z pohodlí kanceláře či domova. Jeho velkým přínosem je, že prostřednictvím transakcí věci, propojuje lidi a vytváří i platformu pro jejich vzájemnou efektivní komunikaci.
MILOSLAV HALA
Svět se změnil a významné změny se promítají stále více do všeho co děláme jak v práci tak i každodenním životě. Elektronická komunikace mění v mnoha směrech i chování klientů při realizaci obchodních transakcí v globálním měřítku. Tak jako se stalo běžné nakupovat spotřební zboží ze Spojených států nebo z Evropy v Číně věříme, že v dohledné době nebude problém realizovat obchodní případy z různých koutů světa právě na naší obchodní platformě „BETONDIS“.
Linda Štucbartová