Diana Rádl Rogerová

Navzdory mrazivému počasí a chmurné náladě typické v Čechách zejména pro zimní období se Diana Rádl Rogerová stále usmívá.  Fakt, že v žilách jí koluje energie kubánských předků, se na vysvětlení podílí pouze z části.  Důležité je její vlastní osobní nastavení, přiznává, že si svou energii prostě nenechá vysávat. Boří stereotypy o nudných auditorech a přiznává, že audit musí být i pro klienty „sexy“.  Otevřeně sdílí, že funkci Managing Partner ve firmě Deloitte nechce zastávat navždy, protože ji baví zkoušet stále něco nového.  V dětství se věnovala baletu, poté zpěvu, v současné době se plánuje učit hrát na klavír a těší se, až si jednou zahraje na koncertním křídle ve veřejných prostorách.  K náročné práci zvládá i výchovu syna. A navzdory tomu, že od nového uvedení do funkce v krátké době poskytla pravděpodobně desítky rozhovorů, na konci setkání upřímně poděkuje a řekne, že si setkání užila. 

Jmenování na pozici Managing Partner firmy Deloitte přišlo po téměř 21 letech Vašeho úspěšného působení.  Jak se za tu dobu změnila firma a jak jste se změnila Vy?

Ano, s nadsázkou lze říci, že si  sama občas připomínám varování, které praví, pokud je člověk ve firmě dlouho, tak je nezaměstnatelný, zejména v momentech, kdy nabírám jiné lidi nebo čtu články na toto téma.  Na druhou stranu, firma jako taková se změnila.  Když jsem v roce 1996 nastupovala, firma měla kolem 50 zaměstnanců, dnes nás je 900.  S oblibou vyprávím svému synovi, zvyklému od malička na iPady, že tehdy jsme neměli žádné počítače.  V polovině 90. let bylo zaměření primárně na audit a daně, dnes se věnujeme hlavně poradenství.  Současné zaměření právě na poradenství přináší možnost vytvářet prostředí, ve kterém se každý může najít a uplatnit svůj talent. To je také důvodem, proč jsem tak dlouho v jedné firmě.  Není příliš mnoho jiných firem, kde byste si mohla vyzkoušet takové spektrum činností a mít prostor přecházet mezi jednotlivými typy činností či odvětví.  Postupně jsem si vyzkoušela zaměření na finančnictví, nemovitosti, audit, úroveň České republiky i regionu.  Úroveň a míra znalostí, kterou ve firmě disponujeme, je velmi vysoká. A to mě tu drží.  Jsem stále ve stejné firmě, zároveň však pokaždé dělám něco jiného.  Stejně tak si nedokážu představit, že budu věčně na pozici Office Managing Partner, protože jsem přesvědčená o tom, že tyto role mají rotovat.  Drive, inovace pokaždé přichází s novým člověkem.  Změny a zkoušení nového mě baví.  Druhá věc, která mne zde velmi drží, je skutečnost, že u nás je dovoleno chybovat.  Vnitřní nastavení ve firmě zní, že všichni chceme být „jedničkami“, ale zároveň jsme si vědomi toho, že občas musíme něco i zkazit, právě proto, abychom se těmi „jedničkami“ stali.  Měla jsem dokonce možnost působit i na straně klienta, když jsem byla za Deloitte vyslána do Všeobecné úvěrové banky.  Možnost získání pohledu ze strany klienta považuji za zásadní a sama toto podporuji u nových kolegyň a kolegů.

Deloitte je známý právě přátelskou atmosféru, která v kancelářích panuje… Čím ještě se lišíte?

Přátelskou atmosféru si cení a často zmiňují zejména kolegyně a kolegové, co u nás působí déle.  Mou zásadou je nikdy nepomlouvat konkurenci.  Proto nikdy netvrdím, že dělám služby lépe než oni, neboť nejsem na straně klienta, který by to mohl posoudit.  Nemám zájem se s konkurencí srovnávat, mým cílem je se odlišit.  A my se lišíme technologiemi a jejich využitím.  Pod technologiemi si nepředstavujme pouze konzultace v rámci implementací projektů. My jsme začali používat technologie i v auditu a daních, tak, aby to klienty více bavilo.  Pouhé odškrtávání faktur dlouhodobě nikoho bavit nebude.  Naše skupina partnerů intenzivně přemýšlí nad tím, jak tuto práci opravdu udělat více „sexy“, inovativní a přinést klientům další přidanou hodnotu.  Jsem pyšná na to, že některé z technologických nástrojů, které jsme vyvinuli v Praze, budeme moci třeba zavádět i na globální úrovni.  Snažíme se o myšlenkové nastavení, které je založené na odlišnosti pomocí inovací a technologií. Náš Global CEO Punit Renjen říká, že zásadní není náš dnešní sub-brand „Deloitte Digital“, ale skutečnost, že se chceme stát „Digital Deloitte“.  Svět se mění a my s ním, a proto se chceme stát jednoznačným lídrem v používání technologií.  Když už jsme u těch změn, tak ještě zmíním tempo, které se neustále zrychluje.  Proto potřebujeme nejen mladé lidi a jejich energii a drive, kterou doplní klid a nadhled zkušených senior partnerů. Já sama se inspiruji při setkání s naším francouzským senior partnerem Fredericem Mazierem, který se mnou ochotně sdílí ohlédnutí za svou kariérní cestou a mne to nesmírně baví, ale i nabíjí energií.  Mám všeobecně tendenci hledat u ostatních to dobré a nenechat se vysávat.

Pojďme nyní hledat to dobré na generaci Y neboli Millenials, nad kterými si lámou hlavu personalisté, manažeři, odborníci na vzdělávání a my všichni jako rodiče…

Tato generace je opravdu jiná.  Nemyslím si, že mají jiné hodnoty, ale vnímám, že mají jiný styl života.  Můj kubánský původ mi potvrzuje, že jejich styl života je ten lepší.  Často slyšíte, že Španělsko či Latinská Amerika má jiný přístup, ale to podle mne není pravda.  V těch zemích se pracuje hodně, ale jinak.  Tuto generaci jsem si pojmenovala jako latinskou generaci a respektuji, že oni si čas potřebují rozložit tak, aby stíhali i další věci, než je práce.  My ostatní to možná chceme také tak, jen jsme nebyli zvyklí to říkat otevřeně.  Zde vnímám zásadní rozdíl.  Nová generace se nebojí o tyto věci říkat.  Nevýhodou pak je, že si často říkají až o příliš věci najednou.  Ale za to si můžeme sami.  My děti vychováváme tak, jak je vychováváme a dáváme dětem strašně moc.  A dopouštíme se ještě jedné chyby, jsme příliš ochranářští.  Dnešní mladí lidé tak chtějí samostatnost na straně jedné, zároveň však vedení a podporu na straně druhé. Samostatnost bez zodpovědnosti v realitě není možná.  Vracím se však ke svému tvrzení, že jsou takoví, jaké jsme si je vychovali.

Které prvky vnímáte jako zásadní pro efektivní leadership pro úspěšné generační soužití?

Vidím zde tři zásadní faktory.  Prvním z nich je již zmiňovaná flexibilita, druhým je potom trend, který se týká dobrého života, v angličtině s přiléhavým názvem „well-being“.  Trend není pouze o stálém úsměvu, ale o spokojené atmosféře na pracovišti, o pocitu, že někam patříte a máte kam růst.  Všechny tyto podmínky Deloitte zcela naplňuje.  Nikdy jsme nevytvářeli žádnou hierarchii, lidé spolu komunikují, rozdíly v postavení mezi asistentkou a partnery firmy neřešíme.  Přirozeně, že odpovědnosti máme každý jiné.  Jako třetí faktor vidím vytváření prostředí, které umožní lidem plné využití jejich potenciálu, doslova možnost realizovat se.  Pro mne vždy byli lidé na prvním místě.  Když ošetříte vztahy, tak výsledky v podobě čísel se dostaví.  Zde si dovolím osobní postřeh na téma diverzita a styl řízení a muži vs. ženy.  Sama pozoruji, že ženy mají větší tendenci firmu propojit a uvést do praxe kulturní změnu.  Muži jsou naopak efektivnější v době razantních změn či krizí.  V současné době se v Deloittu potřebujeme více propojit, tak, abychom byli flexibilnější a lépe využívali synergie.  Každá doba prostě potřebuje jiný leadership.  S tím také souvisí skutečnost, že bychom úkrok stranou nebo naopak sestoupení z funkce měli přestat brát negativně či jako neúspěch.  Naopak, rychlejší rotace i v pozicích Office Managing Partner mohou být přínosem, protože každý příchozí přinese novou vizi a energii.

Jak Vy osobně dbáte o zmiňovaný well-being?

Držím se dvou zásadních pravidel.  Když chci, tak to stihnu.  Vše je opravdu otázkou priorit.  Druhá zásada je, že nic na světě nemusí být perfektní.  Věřím si, chci odvést skvělou práci, ale s vědomím, že z nějakého malého nepodstatného detailu se svět nezhroutí.  Dost možná, že si toho opomenutí ostatní ani nevšimnou.  Perfekcionismus nevyznávám.  Ráda sportuji, lyžuji, běhám a jezdím na kole.  Každý víkend s rodinou jezdím na hory do Harrachova, na lyže a na běžky.  Čtyřikrát týdně běhám, minulý rok se mi dařilo téměř každý den.  Mám podporu doma.  Stále si myslím, že dvoukariérové manželství je možné, ale za cenu vzájemného respektu a opravdového rozdělení domácí práce a povinností.  Podařilo se mi najít manžela, se kterým se shodneme.  Přestože má svůj business a svoji kariéru, tak máme i domácí povinnosti a péči o syna rozdělenou rovným dílem.  Dost mužů v Čechách je pohodlných a tak raději nabídnou manželkám, aby zůstaly doma a zcela převzaly péči o děti a domácnost.   Na druhou stranu, i když mám svou práci opravdu hodně ráda, tak pokud by rodina měla trpět, přestala bych pracovat.  Toto vědomí mi dává nadhled a pohodu.

Řeší podobné otázky i muži?

Mám štěstí na lidi kolem sebe.  Znám spoustu mužů, kteří se těmito otázkami zabývají.  V naší firmě máme dokonce dva partnery, kteří odešli na půlroční “sabbatical leave“, (kariérní  přestávku), aby se mohli věnovat rodině.  Jak se říká, vrána k vráně sedá, buďto jsem si je přitáhla já nebo také oni mne.  A jsme opět u flexibility, nejen pro ženy, ale pro všechny, kteří ji potřebují.  Zatímco u nás v Deloittu podstatné rozdíly nevidím, v české společnosti jako takové stereotypy přetrvávají.  Je to hodně dáno kulturou a skutečností, že ženy si neumějí říci o spoustu věcí, například o podporu.  Raději věci udělají samy, než aby si někomu řekly. Ale i to se mění a částečně i díky vlivu cizinců, kteří u nás rádi žijí.  Svět se mění a my s ním.

Vaším mottem je „impact that matters“ (smysluplný vliv) a v Deloittu se věnujete podpoře žen, charitě, podpoře designu… Jak všechny tyto aktivity spolu souvisejí?

Snažíme se, aby lidé vnímali, že svět není jen o businessu, ale právě business je tu pro to, aby podporoval další projekty.  Pokud se daří vám, dopřejte i jiným, aby se jim dařilo. Nejedná se tedy o oddělené světy, ale spojité nádoby.  Vede vás to ke konceptu kreativního neotřelého myšlení, dnes tolik zmiňovaného „out of the box thinking“, kde nepřemýšlíte jen o sobě, ale i o ostatních.  Zmíněné projekty nás naplňují, baví nás a dodávají energii.  Je krásné podporovat ať již umění nebo charitu.  Ne vždy o tom mluvíme veřejně, protože podporujeme, protože chceme podporovat, nikoliv o tom hovořit.  Hodnoty, které takto podpoříte, se promítnou zpět do businessu, například v tom, že děláte etický business.  Podpora umění souvisí s již zmíněnými inovacemi.  Umění je vždy inovativní, neboť vidí svět jinak.

Setkáváme se spolu na začátku roku, co byste lidem popřála do roku 2017?

Spokojenost.  Je to jednoduchá odpověď, protože pokud jste spokojený, všechno jde.

 

Autor: Linda Štucbartová