Malí karasové obecní před vypuštěním do rybníka U Kamenného stolu v pražské Vinoři. Jde o historicky první faktickou reintrodukci tohoto druhu do české přírody poté, co z ní prakticky vymizel. Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha
Přibližně stovka malých karasů obecných rozmnožených v Zoo Praha obývá ode dneška rybník U Kamenného stolu v pražské Vinoři. Vypustili je tam pracovníci Zoo Praha a fakticky tím zahájili dlouho chystanou reintrodukci téměř vyhynulého druhu do tuzemské přírody.
„Zoo Praha má řadu projektů na ochranu biodiverzity ve světě; asi nejznámější je návrat koní Převalského do Mongolska. Snažíme se však přispět i k záchraně některých ohrožených druhů naší fauny – a jedním z nich je kdysi zcela běžný karas obecný. Dnes je v naší přírodě vzácností, a proto začínáme s jeho reintrodukcí,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Rybník U Kamenného stolu v Praze-Vinoři byl pro účely vysazení karase obecného vybrán především díky své ekologické hodnotě – jde o průtočnou lesní nádrž s bohatou vegetací a absencí hospodářsky chovaných ryb. Podle ředitele Bobka je teď klíčové, aby to tak zůstalo. „Apelujeme na to, aby lidé do vod nevypouštěli ryby, které tam nepatří, například zlaté karasy. I vánoční kapři vhození do rybníka, kam jsme vrátili karase obecné, by však způsobili nenapravitelnou škodu,“ varuje.
Karas obecný dříve obýval právě takové lokality – dolní toky řek, jejich slepá ramena a tůně. Vodní refugia však postupem času z krajiny takřka zmizela. Nadějí na nalezení posledních přežívajících ryb zůstávaly zatopené lomy či jiné opomenuté vodní plochy. Karase obecného ale potkalo další nebezpečí.
„Poslední pohromou se pro karase obecného stal jeho příbuzný, invazivní karas stříbřitý. Ten k nám byl zavlečen zhruba v 60. letech a našeho karase obecného vytlačil i z hrstky zbývajících lokalit,“ vysvětluje autor projektu, kurátor plazů, obojživelníků a ryb Petr Velenský. Podle něj je zavlečený karas stříbřitý nejen velmi odolný, ale navíc se umí rychle množit pomocí gynogeneze – formy nepohlavního rozmnožování. „Tomu karas obecný zkrátka nedokáže konkurovat,“ dodává Velenský.
Myšlenka na záchranu karase obecného se objevila na konci roku 2020, když Zoo Praha hledala smysluplné využití bývalého mlýnského náhonu v areálu zahrady. Ten byl následně vypuštěn, vyvápněn a osazen vodními rostlinami. Dalším krokem bylo sehnat samotné karasy. Partnery našla zoo v osobách ichtyologa Marka Šmejkala z Biologického centra AV ČR a odborníka na rybí genetiku, prof. Lukáše Kalouse z ČZU. I oni se zaobírali myšlenkou karasovi pomoct.
Pracovníci Zoo Praha se chystají vypustit v zoo namnožené karasy obecné do vinořského rybníka U Kamenného stolu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
Výsledkem spolupráce bylo vypuštění 166 karasů obecných do mlýnského náhonu v dubnu 2021. Vhodné místo pro život poté nalezli karasové i v rybníčku v Dětské zoo a v nádrži u chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Dnes se na všech třech lokalitách úspěšně množí a jedinci dnes vysazení ve Vinoři jsou právě potomky těchto ryb – navíc geneticky ověřené labské linie – tedy původní české formy, která během posledních dekád z našich vod zmizela.