Pokud toužíte po změně k lepšímu či si nevíte rady, jak z toho všeho ven nebo vás už jen nebaví žít podle předem psaných pravidel – stylová a graficky zajímavá kniha s názvem Neradost vám může pomoci najít cestu. Jejím autorem je Karel Novotný (40), úspěšný stratég a marketér, u něhož se jedná o autorskou prvotinu. Za netradičním růžovým obalem, stejně jako za dalšími grafickými i designovými pracemi, stojí Jakub Gruber. Knihu doplnila patnáctka umělců o třicet ilustrací, fotografií nebo obrazů, které jsou ke knize přibaleny jako pohlednice. Kniha vychází ze životního příběhu samotného autora. I on si prošel depresemi. Deprese si totiž nevybírá. Ocitnout se v ní může každý. Když mu nepomohly léky, rozhodl se pro jinou cestu. Začal psát tuto knihu jako svoji cestu ven. Cestu z Neradosti. Cestu z jeho deprese. Kniha je jeho příběh. Cesta bez začátku a bez konce, během čtení vám dochází, že to s tou depresí vlastně nemá co společného. Třeba zrovna vám tato kniha pomůže k zamyšlení se nad vaším dosavadním životem a třeba i díky ní naleznete jinou, svou vlastní, lepší, cestu.
I výborný marketér, konzultant, otec dvou dětí, kamarád, syn, ex-manžel, partner, … prostě stalo se to i Karlovi. A měl možnost se tomu poddat, nebo ne. Vydal se jinou cestou. Cestou smíření se s tím, že je v pořádku nežít podle pravidel diktovaných společností, kde nemá místo nikdo, kdo se neustále neusmívá a nevykřikuje do světa, že se má skvěle. Smířil se s tím, že může být ostatním na obtíž, jaký je. Smířil se s tím, že změnit může paradoxně leda tak minulost. Smířil se s tím, že je v pořádku žít s neradostí. Karel pečlivě zapisoval. Aby už nikdy nezapomněl. Do jedné knihy. Růžové knihy. Nebudete se u ní usmívat, nebudete u ní ani plakat. Možná vás donutí se zamyslet, možná zastavit, možná pochopit. Je na vás, jak s Neradostí naložíte. Na pomezí prózy a poezie se v ní míchají myšlenky, snové obrazy a výjevy z autorova života. V zádech deprese a smrt, před sebou druhá půlka života. Nemá účel, nemá smysl, každý si z ní odnese, co potřebuje. A tím může mít pro leckoho větší smysl než vypiplané happy endy.
„Kniha je cesta ven. Můj testament. Můj odkaz. Proto věnování mým dětem. Byl jsem tu. Cesta z kobky, vězení, kde se kdokoli z nás může ocitnout, pokud nechá zajít věci moc daleko. Pokud si včas nenechá pomoct. Od malička jsem si připadal jiný. Nepřišlo mi divné být divný celý život. Ale pak to přesáhlo meze. Meze zdraví. V kobce svítilo jen slabé světlo naděje. Jsou nás miliony. A kdo ví, co a kdo nás do těch kobek dostává. Ale vzdát se je tak snadné. Odejít. Navždy. Ne. Ne, mám tu ještě moc práce, moc povinností. Ale chtít to dodělat bylo tak nemožné chtít,“ říká ke knize autor Karel Novotný.