Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.
Rychlá doba nás nutí k rychlosti ve všem oblastech našeho života: rychlá řešení, rychlé občerstvení, rychlé seznámení, rychlá láska…rychlé štěstí. Chceme všechno a hned. No, a když to nedostaneme, upadáme do nepohody… Ta, na rozdíl od naší touhy po rychlosti, velmi pomalu, ale velmi jistě rozežírá naše životy. Rychlost je povrchnost. Nic dobrého nevyroste rychle. Dobré věci potřebuji čas. Když si jednoho dne uvědomíme, že toho je na nás moc, že se necítíme dobře, hledáme opět rychlé řešení: alkohol, drogy, léky. Něco, co nám dá rychle zapomenout na to, jak se cítíme. Nic rychlého ale nezmění mozek, který se pod návalem rychlosti dlouho a pomalu měnil.
Jestli opravdu chceme vést dobrý a spokojený život, musíme zpomalit a vrátit se k prostým a přirozeným věcem: rozhlédnout se kolem sebe, vzít někoho za ruku, zhluboka se nadechnout… Jsou to prosté věci, nefungují rychle, ale zato zcela jistě a spolehlivě. Procházím odbornou literaturu tam a zpět již dvacet let a zjišťuji, že velká věda zjišťuje, že pravidelná procházka funguje možná lépe než antidepresiva a vztahy a láska jsou nejúčinnějším lékem na vše. Dal jsem dohromady desatero, které vám pomůže pomalu se dostat na cestu ke spokojenému životu.
Nemusíte se rychle nutit do všeho. Stačí když si ráno ustelete postel…a pomyslíte na jednu věc, za kterou můžete být vděční…. třeba, že máte postel, kterou můžete ustlat …
Desatero pro dobrý život
1. Buďte vděční: poté, co se probudíte, zkuste si vyvolat v mysli minimálně tři věci, za které jste v životě rádi, a chvíli zkuste aktivně cítit vděčnost. K pocitům vděčnosti se pak vracejte, kdykoliv si během dne vzpomenete. Věda jasně ukazuje, že lidé, kteří vědomě trénují vděčnost, jsou spokojenější a lépe odolávají stresu.
2. Ustelte postel: žijeme ve světě nedokončených úkolů, což mozek vyčerpává. Naopak ho nabíjí úkoly dokončené. Když si ráno ustelete postel, donutí vás to být chvíli v přítomném okamžiku a dokončit jeden konkrétní úkol. A když se vám během dne nic nepodaří, alespoň se vrátíte do ustlané postele. S postelí to vezměte velmi vážně, každý den si vytvořte seznam – ideálně písemný, věcí, které ten den dokončíte. Musí být realistický! Při dokončení každého, i malého, úkolu se snažte pocítit radost. Život plný otevřených procesů, nezodpovězených mailů a nedokončených úkolů nás fakticky vyčerpává.
3. Budujte vztahy: pozitivní a stabilní vztahy jsou základním předpokladem našeho fyzického i duševního zdraví. Sociální podpora hraje klíčovou roli ve zvládání náročných situací a zároveň nám může poskytnout nejsilnější pocity uspokojení a smyslu. Pozitivní vztahy jsou založeny na pozitivních interakcích. Každý den zkuste aktivně vztahy budovat. Říci svým blízkým něco hezkého můžete i několikrát denně. Poskytnete tím sobě i druhému nejen příjemné pocity, ale též i kousek pohody a zdraví.
4. Spěte: spánek je nejsilnějším prostředkem regenerace. To, co je schopen poskytnout prostý spánek, nenahradí vůbec nic. O svůj spánek pečlivě dbejte. Nenechte si ho ubírat prací dlouho do noci, svícením si mobilu „do hlavy“ dlouho do večera. Narušený spánek je téměř vždy narušením odolnosti vůči stresu a zdraví.
5. Nezapomínejte na intimitu: souvisí to se vztahy, ale často na to zapomínáme. Intimita není pouze o sexu, ale prostém pohlazení a fyzickém kontaktu. Objetí, pohlazení nebo masáž udělá pro tělo více než dávka antidepresiv.
6. Hledejte smysl: v řecké mytologii bohové odsoudili Sisyfa, aby bez ustání valil balvan až na vrchol hory, odkud kámen svou vlastní tíhou opět spadne. Z nějakého důvodu si mysleli, že není strašnějšího trestu než zbytečná a beznadějná práce. Stejně tak i moderní věda zjišťuje, že práce nebo život beze smyslu vede k vyhoření. Snažte se proto nacházet smysl ve své práci, ale vztazích a životě.
7. Pěstujte koníčky: málokdo dnes sbírá známky, lepí modely letadel nebo plete svetry. Přesto však věda říká jasně – koníčky nám pomohou odpojovat se a být více v přítomném okamžiku. Ten, kdo se systematicky věnuje nějaké zálibě, lépe odolává stresu.
8. Dbejte o životní styl: strava a pohyb jsou základem našeho zdraví. Věda praví jasně, že pohyb je základ zdraví – fyzického i tělesného. Cílený pohyb alespoň 5x týdně po dobu minimálně 30 minut nic nenahradí. Zvýšená pohybová aktivita stimuluje mozek k produkci nových neuronů, a tedy přímo ovlivňuje naši psychickou odolnost. Strava – co jíst a co ne? Názory se různí, v čem ale panuje shoda, že čím méně technologicky zpracovaná strava tím lépe.
9. Vypojujte vybíječe a zapojujte nabíječe: jasně oddělujte práci od odpočinku. Váš mozek musí vědět, kdy pracuje a kdy odpočívá. Jestli půjdete na masáž se zapnutým mobilem nebo odjíždíte na dovolenou s notebookem, tak si váš mozek neodpočine. Každý den alespoň na chvíli odpojte všechny vybíječe a zapojte nějaký nabíječ (relaxaci, sport nebo jen zavřené oči na pár minut v úplném klidu). Pravidelně pak plánujte dovolenou s naprostým vypojením vybíječů.
10. Nebojte se medvěda: vědecký výzkum jasně dokazuje, že to, jak vnímáme stres a zátěž, ovlivňuje nejen bezprostředně naše pocity, ale může přímo ovlivnit naše zdraví a délku života. Někdy je těžké vnímat vyčerpávající povinnosti jako pozitivní výzvu. Ale dá se to natrénovat. Pozitivní myšlení není dnes jen fráze, ale možná život prodlužující formule.
A když to nejde nebo už je pozdě?
Uvedený seznam není úplný ani univerzální. Jde o souhrn toho, co v mém pohledu přináší současná věda a v praxi funguje. Nicméně bude fungovat jen u těch, kteří jsou ještě schopni ze svého „kolotoče“ vystoupit. U někoho to ale nepůjde nebo bude pozdě. Pak je nutné vyhledat odborníka – lékaře nebo psychologa, který vám pomůže vstát na nohy a dříve či později vám pomůže najít cesty k prožívání své přítomnosti a přirozeným mechanismům zvládání zátěže a stresu.
Radek Ptáček
Doktor Radek Ptáček
je prvním profesorem lékařské psychologie v České republice. Působí jako klinický psycholog, psychoterapeut, zároveň přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a na University of New York in Prague.
Je autorem nebo spoluautorem více než stovky původních vědeckých prací s vysokým indexem citovanosti, 15 vědeckých monografií a popularizačních článků. Od roku 2019 je členem Výboru pro práva dítěte Vlády České republiky. Je ženatý a má tři děti.