Básnířka Ana Blandiana je výraznou osobností společensko-politického života v Rumunsku. Vždy usilovala o obranu demokratických hodnot, i v časech Ceaušeskuovy totality. Své básně, naplněné hledáním lásky, krásy a pravdy, přečte v říjnu na Festivalu spisovatelů Praha.
www.pwf.cz
„Kdo je oním okem a především, co vlastně vidí?”
Rumunská básnířka Ana Blandiana se narodila roku 1942 v Temešváru. Usilovala o přenesení morálních hodnot do politiky a zapojila se do občanského hnutí na obranu demokratických hodnot. „Její pojetí politiky se blíží zásadám starých Řeků, kteří považovali účast v politice za občanskou povinnost.”
Její básnické dílo je napiněno hledáním lásky, krásy a pravdy, zdůrazňuje naléhavou potřebu existenciální autority jako nezbytné podmínky pro spasení svého já. „Privatizovala jsem si bolest. A teď je všude kolem mě, je uvězněna ve zdech mého těla, jako by ji nějaký magnet vysál z celého světa.”
V roce 1993 se Ana Blandiana zasloužila o přeměnu někdejší komunistické věznice ve městě Sighet na rumunsko-ukrajinské hranici na památník obětí komunismu, jediný v celé zemi.
Ana Blandiana obdržela od Rakouské akademie Herderovu cenu a nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie. V českém kulturním prostředí zatím tato vynikající básnířka není dostatečně známá. Výbory z jejích básní uveřejnila před řadou let Světová literatura v překladu Jana Vladislava (č. 2/1974), v moderní době revue Souvislosti (č. 2/1991 a 4/2004) a časopis PLAV (č. 6/2009) v překladu Libuše Valentové.
Ana Blandiana žije v Bukurešti.
