President of the Czech Academy of Sciences Eva Zažímalová gave a speech that covered the main topics the Academy would like to focus on during the Czech EU Presidency. See an extract of the speech in Czech below. The speech was accompanied by a video.
Source: Czech Academy of Sciences
Dalším tématem, jemuž se budu věnovat, jsou naše aktivity na pomoc Ukrajině. Ráda bych úvodem poděkovala kolegům a kolegyním nejen z Akademické rady, ale také z našich pracovišť. Spontánní vlna solidarity vůči Ukrajině byla, podobně jako v celé společnosti, ohromná. Velmi si toho vážím.
Chtěla bych zdůraznit, že Akademická rada připravila ještě během dopoledne prvního dne války jednoznačné stanovisko. Vyjádřili jsme napadené Ukrajině podporu a nevyprovokovanou invazi Ruské federace jsme jednoznačně odsoudili – a ihned začali plánovat konkrétní pomoc obyvatelům Ukrajiny, kteří do České republiky přijížděli. Ve formě stáží ji směřujeme k vědcům, doktorandům a postdoktorandům, kteří svou zemi kvůli válce opouštějí. Možnost pokračovat ve výzkumu zprostředkovává program Researchers at Risk Fellowship. Z tohoto programu počítáme s podporou alespoň padesáti ukrajinských vědeckých pracovníků do konce roku 2023. Doplňuji, že Akademická rada schválila 12. dubna 2022 prvních dvacet dva žádostí.
Akademická rada rovněž schválila mimořádné navýšení programu podpory excelence pro perspektivní zaměstnance – konkrétně o padesát milionů korun. Tyto prostředky mohou pracoviště začít využívat právě k podpoře svých perspektivných zaměstnanců z Ukrajiny (nejen vědců samotných), kteří pobývají v České republice kvůli válce. Můžeme tak podpořit další kolegy a kolegyně i mimo výše zmíněný program Researchers at Risk Fellowship.
Ráda bych zmínila, že jsme v návaznosti na agresi Ruské federace a spolupráci Běloruska na ní také vypověděli dohodu s Národní akademií věd Běloruska. Vedení Akademie věd také ústavům doporučilo, aby spolupráci s ruskými či běloruskými výzkumnými institucemi přerušily či ukončily. Doporučení jsme vydali především kvůli tomu, že v těchto zemích nelze zaručit svobodu bádání bez politických vlivů. Tato skutečnost je v zásadním rozporu s pojetím vědy, jak ji vnímáme v našem evropském prostoru. Naše rozhodnutí ale v žádném případě nevztahujeme na konkrétní vědce z Ruska či z Běloruska, kteří dávají najevo zásadní nesouhlas s válkou a režimy v jejich zemích.
Pracoviště nás průběžně informují, jak se chtějí do společných aktivit Akademie věd zapojit či jaké konkrétní formy pomoci sama nabízejí, a informace o našich aktivitách zveřejňujeme také směrem k veřejnosti – a to na našich webových stránkách v samostatné sekci s názvem „Pomoc Ukrajině“.
Ale je třeba se dívat i do budoucnosti – jak řekl Aristoteles: „Válku nestačí jen vyhrát, důležitější je organizovat mír.“ V tomto ohledu máme svou práci teprve před sebou.
Třetím tématem mého příspěvku je agenda ve vztahu k přípravám českého předsednictví Rady Evropské unie. Dovolte, abych shrnula, do jakých oblastí směřujeme naše aktivity. Podotýkám, že jejich výběr není nahodilý, ale že vychází z výzkumů, které dlouhodobě soustřeďujeme v programech naší platformy Strategie AV21. Jde tedy o prioritní oblasti, jejichž prostřednictvím reagujeme na aktuální výzvy a problémy společnosti v souladu s naší vizí realizovat „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Toto motto v žádném případě nepovažujeme za klišé či nějakou „nálepku“. Tak jako se proměňuje česká společnost a její potřeby, prošla proměnou i naše instituce – Akademie věd. V roce 2014 proto z iniciativy předchozí Akademické rady pod vedením mého předchůdce, profesora Jiřího Drahoše, vzešla strategie, jejímž cílem je multidisciplinární přístup k řešení aktuálních problémů současnosti.
Pro české předsednictví Rady Evropské unie jsme tedy zvolili následující tři okruhy. Prvním jsou Bezpečné potraviny a využití nových metod editace genomu při šlechtění zemědělských plodin. Reagujeme tak na budoucí problémy spojené s nedostatkem potravin a klimatickou změnou a současně na nedávný dramatický vývoj v metodách molekulární genetiky, který vede k cílenému a kontrolovatelnému editování genomu pomocí takzvaných molekulárních nůžek.
Další aktivity směřují do oblasti Nízkoemisní a bezpečné energetiky. Současná situace ohledně energií ostatně potvrzuje, o jak aktuální téma jde.
Třetí okruh Odolná společnost zahrnuje různé aspekty: od odolných komunit, rodin či jedinců přes cirkulární ekonomiku a potravinovou bezpečnost až po důvěru v instituce nebo odolnost před šířením dezinformací.
Podrobnější informace se dozvíte z následujícího videa.
–
Vážené dámy, vážení pánové, děkuji vám za pozornost.