„ Život v balanci “

Letos mu bude šedesát let a přesto má životní styl, který mu mohou o polovinu mladší kolegové závidět. Špičkový imunolog, biochemik, automobilový závodník a atlet. RNDr. Joseph Šmarda, B.Sc. má převratné myšlenky a rozumí životu. Sám na sobě své vědomosti aplikuje a hlásá zdraví. Jeho zkušenosti pomáhají jak lidem se sníženou imunitou, tak profesionálním sportovcům. Kdo je tento neobvyklý muž a na čem stojí jeho životní filosofie?

Pane doktore, o čem si vlastně budeme dnes povídat?

„Jsou to tři velmi jasně distingované roviny. Sport, medicína a motory. Jsou to roviny, které jsou jsou velmi viditelně propojené. A to zejména v době, kdy mi bude šedesát let. Víte, když někdo vyniká ve sportu ve čtyřiceti, málokdo se nad tím dnes pozastaví. Třeba Jaroslav Jágr. Po překování padesátky už se ale lidé začínají zajímat a ptát se…“

Třeba o Vás…

„Ano. V pětapadesáti jsem jel v Brně vytrvalostní závod, velmi slavný Epilog. Byl jsem jeden z nejstarších a jel jsem nejdéle. Okolí se hned začalo zajímat o to, jak to dělám.“

Začněme s medicínou.

„Medicína jako taková má obrovské nedostatky. Ví a zná, ale neaplikuje znalosti. Kdokoliv by mě vyzval na odborný „challenge“ ve věcech vědy, života, utopil bych ho na lžičce vody. Naprosto žiju tím, co hlásám. Je velice těžké jít k lékaři, který má 180 kilogramů, kouří dvacet cigaret a říká nám, jak máme žít. Nebudeme to od něj brát.“ Plus tento člověk nemá ani nebesky modrého pojetí o tom, k čemu je důležitý Selen v organismu člověka, a že význam Selenu je znám lidstvu po několik století. Proč to tedy je, že dnešní děti mají v průměru 60ti procentní nedostatek Selenu ve svém organismu, a převážná většina trpí imunologickými problémy různorodého rázu?

Ale co ty motory?

„Firma Mercedes Benz vyrobí za deset euro centů šroubek, do jeho výzkumu ale vloží dva miliony euro. Když se takový šroubek zlomí bez předchozích výzkumů, potom má firma Mercedes Benz obrovské ztráty. Musí stáhnout všechny vozy a opravit je. Takovou preciznost medicína nedělá. Když přednáším studentům, doktorům a profesorum o preciznosti, nechápou to.“ A to z toho důvodu, ze jsou uzavřeni ve své exklusivní ulitě biologie jako neexaktní vědy, nicméně věda mediální musí začít aplikovat přesně stejně precizní testovaní, jako každá jiná exaktní věda.

Dobře, ale proč zrovna Vy?

Vystudoval jsem chemickou technologickou školu, obor celulární biochemie a pracoval jsem jako analytický biochemik. Mám velmi heterogenní strukturu edukace, která přesně odpovídá tomu, co hlásám a o čem moje věda aplikované imunologie je. “

My novináři rádi zjednodušujeme. Označil byste se tak hlavně jako imunolog?

„Když se mě někdo zeptá, odkud jsem, odpovím: Já nevím, protože moje rodná hrouda se za posledních 100 let změnila mnohokrát. Moji Švýcarští kolegové tento problém nemají, jejich země stoji tak, jak je už 720 let. Když se mě někdo zeptá, jak se popíšu, odpovím to samé, z toho důvodu, ze moje věda má pružnější hranice a je v echalonu living sciences, tedy žijících véd. Tento pojem je bohužel v Evropě neznámy, ale v Asii je velmi rozšířen. Mám v této vědě velký záběr. Hlásí se u mě jak rodiče, kteří mají děti s autismem, tak i investor s GULF Syndromem, anebo tak bankéřka s chronickou únavou. Já jejich problémy řeším. Zabývám se přírodními procesy v těle a zabývám se životem. To je ta základní věc.“

Je vše, co jste mi popsal, Vaší profesí?

„Všechno.“

I ten automobilismus?

„Ano. Je velmi napojen na vše, co dělám. Třeba když zpracovávám matematický model balancování signálních molekul v těle a aplikuji ho na nejmodernější větev aplikované imunologie…“

Která to je?

„Záležitost energetické, kvantové medicíny, která uznává plně zákony ultimátmí balance. Vrátil bych se k té matematice. Osobně dokážu počítat velmi složité rovnice a matrixe z hlavy, a tudíž umím ustanovit balanci z mnoha set čísel. Podívám se na také člověka a vím, že má nedostatky mědi, železa nebo selenu, nebo jiných prvků. Mám prostě tyto vlohy.“

Takže umíte velice dobře svoji profesi. Zaujaly mě ty příklady lidí, kteří využijí Vaše služby. Jaký „typ“ balancovaní (leceni) se jim od Vás vlastně dostane?

„Začal bych tím pojmem léčení. Tento POJEM je vytvořen lidmi a léčení jako takové je velice abstraktní záležitost. Přiléhá jako patent k západní medicíně. Ve výsledku tak pojem „léčení“ mohou používat pouze farmaceutické firmy a zapadni typy klinik, zabývající se onou západní medicínou. Léčitelé a lidé zabývající se životem, wellbeing a fitness nemohou toto slovo používat. Osobně ho nepoužívám od prvního dne, kdy jsem opustil univerzitu a lidé mě považují z tohoto důvodu za velmi etického.“ Je to velmi jednoduché, já pracuji eticky a profesionálně, s jejich BALANCÍ, a nechávám precizní léčeni na Matce Přírodě.

Takže jste úplně mimo dosah klasické farmacie?

„To ne. Spolupracuji s farmaceutickými a chemickými firmami jako konzultant, a snažím se přetvářet jejich IMAGE, a obrátit je vice k Přírodě a přírodním procesům, a daří se mi to. Švýcarska firma, pro kterou již pracuji jako konsultant 24 let, kompletně změnila svoje produkční portfolio a produkuje miliony kilogramů přírodních materiálů.“

Vrátím se k předchozí otázce, její podstata byla totiž jinde…

„Já se zabývám balancováním. V balanci je ultimátní nebo nekonečná možnost člověka se vyhojit.“ Není to můj zákon, je to zákon Universa.

To je ten pojem?

„Ano. Když uvidím Vaše analýzy krve, moči, plazmy, stolice a tak dále, dokážu určit Váš index disbalance, nebo poruchy rovnováhy. Tím pádem jste označován jako „nemocný“. Až tyto hodnoty vybalancuji na ideální úroveň, založenou na mém studiu hematologie, biochemie a tak dále, „vyléčíte se“, a můžete byt označen jako ZDRAVÝ. Anebo jinak: přijdete do lepšího stádia života.“ Jinak, pojem ZDRAVÝ anebo NEMOCNÝ je absolutně abstraktní pojem, nicméně s detailními testy a jasnými grafikami disbalance, je možné konkretizovat a potom slova ZDRAVÝ a NEMOCNÝ nabydou jasných kontur.

Pro řadu lidí je to ale abstraktní.

„Není, lidé to chápou absolutně skvěle, když je jim to dobře vysvětleno. Proto je potřebné dobré konzultace, v každé branži lidské aktivity. Je to velmi zajímavé, ze mými nejlepšími posluchači jsou lide technického zaměřeni, architekti, stavaři, konstruktéři, ti dokážou provést velmi rychle extrapolační relace mezi jejich profesi a moji precizní prací na testech jejich organismu.“

Lidé, kteří za Vámi přijdou tedy vědí, jak vypadá proces hojení?

„Oni to neví, ale já jim to řeknu v první větě. Ta zní: Přivedu Vás do rovnováhy, BALANCE, a tato BALANCE je prvním zákonem při Vašem, hojeni.“

Bavili jsme se o fyzických aspektech. Jakou roli hraje psychická stránka? Jsou na to měření?

„Absolutně. Přecházíme do kvantové mechaniky, kterou v Česku možná chápe velice málo lidí, a tato mala množina lidí pracuje zcela určitě mimo obor medikální praxe nebo laboratorní praxe. Znovu přejdu ke slovu balance, padesát procent tvoří fyzično a padesát duchovno. Dnes už dokážeme kvantifikovat vše, i zlou myšlenku nebo lásku. Dnes jsou toto velmi známé veličiny, bohužel zde v České Republice nejsou absolutně analyzovány.

Jak to může být provedeno, analyzováno?

„Vezmeme krev dvou lidí, kteří se milují, před a po milostném aktu. Ta krev bude rozdílná. Zlomové výzkumy v této oblasti přišly už v roce 1981. Přišlo se na takzvaný první receptor opioidniho charakteru na mozkových buňkách. Dnes jsou známy již tisíce různých receptorů. Tyto receptory akceptují signální molekuly, se kterými dnes již rutinně pracujeme. V této oblasti byly již uděleny 3 Nobelovy ceny, nicméně jména výherců nejsou české veřejnosti dobře známá, a ani jejich vědecké programy.“

Proč jste se začal zaměřovat na profesionální sportovce?

„Když jsem žil v Kanadě, jezdil jsem jako profesionální automobilový závodník mnoho let na okruzích v Severní Americe. Ve čtyřiapadesáti jsem začal jezdit v Evropě, tedy ve věku, kdy jiné hvězdy automobilového nebe končily. Jedna novinářka se mě dokonce zeptala, když zjistila můj všk novice v evropském závodění, jestli vím, že je mnoho profesionálních sportovců v mém věku již mrtvých, nebo jsou zdravotně odrovnaní.“

Takže Vaším úkolem je to, aby je sport neodrovnal?

„Přesně. Ti, kteří sportují ve velmi vysoké fyziologické nerovnováze, se obrovsky mstí svému vlastnímu tělu. Za deset, patnáct let, tedy v době, kdy kolem sebe nemají profesionální tým, dopadnou přesně jako veteráni války ve Vietnamu nebo po válce v Gulfu.“

Nepatří ale k profesionálnímu sportu nerovnováha již a priori? Přeci jen jde o velké fyzické výkony.

„Všechno se dá kompenzovat, pokud si sportovec da jedno kolo navíc, tak si nepřidá párek s hořčici, ale přidá si v jídelníčku extra antioxidanty, extra vitaminy a aminokyseliny. Jde o stejnou záležitost, jako propojení vysoce výkonného motoru zvaného lidské tělo s vysoce výkonným motorem V8 Buick o 865 koních, který jsme vybudovali tím způsobem, ze ty části motoru, které jsou pod extra tlakem obrovských sil, jsou vyztuženy. Místo oceli se použiji části potažené iridiem nebo chromem a tak podobné. Vše je o balanci.“

Motor jako motor?

„V minulosti se to nedalo porovnávat a historická metoda na to nepoukazuje. My ale tvrdíme, že je lidské tělo zrovna tak mechanicky založené jako ten motor. A máme pravdu. Převážná většina Němců, kteří mají 50 let a váží v průměru 120 kilogramů se nestarají o své tělo tak, jako o svůj Bavorák. Když tito muži s vysokou inteligencí a dobrými pracovními místy jedou na dálnici a začne jim blikat červené světýlko měřáku oleje, začnou se sýrově potit a hledají první servis, aby jejich milované autíčko dostalo výměnu filtru a oleje. Na sebe ale kašlou. Ptám se jich, proč si také u sebe nevymění olej. Třeba tím, že si vezmou organicky selen, vitamín B12 a další mikronutrienty… Je to přitom stará medicína. Oni ale odpoví, ze když se jim zadře pumpa (srdce), dobři němečtí profesoři to lehce opraví. Velmi paradoxní myšleni.“

A co tedy jejich lékaři a profesoři?

„Na ty rádi poukazují, že znají špičky v oboru. Jenže tito lidé byli na špici před padesáti lety, když byla ještě lidská nutrice dobrá. To nebyl Lidl nebo Aldi a brambora měla ještě hodnotu. Dneska nemá. A to je největším problémem každého lékaře a profesora mediciny. ODělají svoje fantastické mediální úkony na tělech, která jsou silně deficientní. A proto máme dnes tolik úmrtí u pacientů nosokomiálního a iatrogenního rázu.

Takže povědomí o medicíně nereflektuje aktuální čas?

„Máme staré údaje z roku 1970 až 1980, podle kterých se balancují krmiva u zvířat. Znám to familiárně, protože jako biochemik dělám nejenom imunitní systémy u lidí, ale i u zvířat. Kyselé deště naprosto vyvraždily nutriety v zemině… Stopové prvky zmizely z rostlin na 75-90%.“

Proč to tak je?

„Specialisté, a nenazývám je cíleně třeba jako MUDr., kteří jsou zaměřeni na klasickou vědu, se v podstatě nikdy nedotkli mechaniky, klasické fyziky, kinetiky a dynamiky. Nepochopí to propojení. Vím to, protože přednáším ve sto zemích světa a vidím, že reakce jsou u všech lidi stejné, tzn. ovlivněné jakousi doktrínou. V průměru navštívím za rok 40 až 50 univerzit a vědeckých pracovišt. Přednáším jim třeba o tom, že slabosti množinových skupin, tedy tam, kde podlehnou určitým tlakům se řídí přesně podle zákona nosníku mostu, který vede přes Vltavu, nebo jinou řeku, samozřejmě. Když ten nosník most bude přetížen, stejně jako prezident banky nebo investor v investiční firme, praskne u něho organ tam, kde má slabý bod v jeho organismu.“

To samé je u sportovců?

„Ano. Když se bude přetěžovat šachista, bude mít velmi vysokou pravděpodobnost neurologického onemocnění. Pracuje mozkem. Jiný sportovec si třeba zase neochraňuje svaly na to, aby nebyl nemocný v době, kdy mu bude padesát let. Anebo sportovec, který užívá hodně komplexních proteinů, i jednoduchých bílkovin si musí chránit játra. Jinak odejde na rakovinu jater, nebo bude trpět auto-imunními onemocněními jater. Je velmi smutný fakt, že sportovci by měli jít všem lidem příkladem se svým zdravím. Bohužel, úroveň onemocnění u dnešních sportovců je velmi vysoká. Jen se podívejme do řad vysoce výkonných sportovců, jak jsou ovlivnění nemocemi. Jmenovat nemusím, všichni příznivci sportu to vědí. Jako jasný a nejsmutnější příklad z historie nejšpičkovějšího sportu uvedu jednoho z nejlepších hráčů baseballu světa, pana Lou Gehriga. Byl jedním z nejlepších odpalovačů v tomto sportu. Onemocněl tzv. Amyothrophni laterální sklerózou, silně progresivním onemocněním neuronu, které silně afektuje svalstvo. Je velmi smutné, ze světoznámý sportovec vstoupil do světa medicíny jako donor jména pro jednu z nejstrašnějších chorob známých lidstvu.“

Jaké jsou nejzákladnější rady pro to, abychom nebyli odrovnání? Ať už čímkoliv.

„Sledovat se a naprosto se věnovat svojí fyzické a psychické balanci, a to absolutně na všech úrovních od makro/milli/mikro úrovně az po nano/pico/femto úrovně.“

Když za Vámi člověk přijde, jak konkrétně s Vámi spolupracuje?

„Nemám obrovská specifika. Můžu spolupracovat se sportovcem, kterého zajímá jen aplikovaná imunologie i s tím, o kterého se můžu starat celistvě, od specifického wellness coachongu až po nejlubší úrovně ve femtogramech signálních molekul. Na tom kterém sportovci nebo individuálním člověku nechám jedinou otázku: a to, co si zvolí a jak daleko chce zajít. Říkám to proto, že dnes se závody vyhrávají o milimetry a o nos, ne o deset koňských délek, jak to bylo v dobách Emila a Dany Zátopkových. Proto je potřeba, aby byl každý sportovec připraven jak fyzicky, tak i psychicky na výhry o milimetry. A to vyžaduje naprosto jasnou přípravu na nano/pico/femto úrovni, a bohužel tato našim sportovcum chybí. Nechci jmenovat, ale tucty finálových bojů jsou u českých sportovců prohrány v poslední minutě, posledním setu a posledním kole klaní. Já, jako konsultant a sportovec mam 45ti letou historii takovýchto podobných finišů, s velkou úspěšností vítězství a ne proher. Jen v mém posledních závode ve Spa Belgie, jsem se umístil na stupních vítězů v těžkém zavode Porsche Cupu (52 startujících) a první tři místa byla v rozmezí 19ti setin vteřiny. Moje dědictví 45ti let vrcholového sportu jsem ochoten sdílet, pokud se najdou odvážlivci, kteří chtějí uspět na nejvyšším vrcholu.“

Ale pracujete na bázi soukromých konzultací…?

„Ano, nespolupracuji s žádnou pojišťovnou.“

Jak moc je tedy spolupráce s Vámi finančně nákladná?

„Řekněme, že na České poměry nákladná. Nicméně když se podíváme na velmi podobné zaměření některých profesorů zabývajících se kupříkladu autismem, roční náklad na detailní práci s autistickým dítětem je ve Spojených státech 130 až 150 tisíc dolarů. Já jsem schopen udělat velmi podobnou, i lepší práci, osmkrát levnější. U sportovců je moje práce extrémně detailní, nicméně je cena za tento výkon úplně zanedbatelná v porovnání se západními zeměmi. Z tohoto důvodu mám také mnoho sportovců ze západních zemí, kteří ke mně přicházejí pro konzultaci a na měření.“

Proč zrovna autismus? Máte s ním osobní zkušenosti?

„Mým hlavním vědeckým forte, v době kdy jsem opustil univerzitu v Torontu, bylo vedení největší laboratoře v Severní Americe. Zabývala se hlavně sledováním životního prostředí. Dostali jsme projekt sledování imunních systémů u zvířat, která jsou zatížena těžkým průmyslem. Zjistili jsme obrovské nedostatky a to nastartovalo mou kariéru aplikovaného imunologa. Autismus je velmi generální pojem, jako chřipka nebo průjem. Je to nedefinované, jen jakési jméno široké množiny milionů různých úkazů u dětí nebo i dospalých. Do časopisu Regenerace jsem v roce 2009 napsal článek. V něm stálo, že mohu vzít analýzy milionu autistů a každý test bude jiný. Ta nemoc není definovaná. Proč je vlastně o autismus takovým velký zájem je fakt, že tato choroba nejvíc ze všech kopíruje problematiku životního prostředí. Kdybychom totiž teď vzali zeměkouli a udělali barevný výčet hustoty výskytu autistických dětí, kopírovalo by to lokality, které mají zvýšenou hustotu znečistění životního prostředí. Není to zatím publikované a absolutně nikdo o tom nechce slyšet. Jsem přesvědčen, že kdyby to rodiče autistických děti věděli, tak by rodiny autistických dětí okamžitě soudily společnosti, které způsobily industriální revoluci. Lidé nechtějí slyšet pravdu.“

Jak často se setkáváte s tím, že lidé nechtějí slyšet pravdu?

„Na každodenní bázi. V dubnu mi bude 60 let a velice seriózně vám řeknu, že lži kardinálního charakteru slyšíme denně, a to od 0 AD. After death. Slyšíme i to, že jsou jiné malé národy, jako Norsko, Švédsko a další, které jsou procentuálně úspěšnější pec capita, než Česko. Tohle, a myslím si to upřímně, je vykonstruovaná lež. Osobně mám za to, že Česká republika je tou nejkondenzovanější sportovní zemí na světě. Podívejme se na naše historická vítězství v Mexiko City. Podívejme se na světové rekordy Jarmily Kratochvílové a Jakuba Železného, na hokejové vůdcovství Jana Bubníka a Jaromíra Jágra a dalších. Toto jsou sportovní atributy, na kterých můžeme nadstavět, když budeme všichni táhnout za jeden provaz a dnešním českým sportovcům se budou věnovat bývalí sportovci se srdcem v hrudi a ne peněžní koncerny. Vítězství srdcem budou znovu převládat, nebo se sport stane jakýmsi vylepšeným pokrem, a to u celkového sportu bude bohužel polibek smrti.“

To, o čem jsme hovořili je velmi komplexní. Zároveň individuální, spojuje se to ve Vaší osobě. Máte někoho, komu své vědomosti předáte?

“Samozřejmě budu mít. Tento člověk, anebo organizace, musí přijít a mít o to seriózní zájem. Musí mě o tom přesvědčit. Myslel jsem si, že jsem takovou skupinu lidí našel, ale tito lidé mě podvedli. Zdá se mi, že podvod, lež a krádež je pro lidi daleko jednodušší než seriózní práce.“ Toto se bohužel promítá denně v našich životech, a hlavně životech českých lidí, producentu hodnot. Hodnoty se z našeho každodenního života bohužel vytrácejí a je potřebné tyto hodnoty do všech aspektu našeho života vrátit, a to od každodenního chleba až po vysoce ušlechtilé vědní obory.“

Takže si lidi ověřujete.

„Vždy. Nikdy jim nedám kompletní pravdu, kterou mám. Ta bude vydaná až tehdy, když mě někdo přesvědčí o tom, že to myslí naprosto vážně, seriózně a pravdivé.“

Přijde mi, že jste vcelku vytížený muž. Pokud s Vámi budu chtít konzultovat své žití, najdete si na mě čas?

„Najdu, ale musím být přesvědčený, že z vaší energie a vibrace vyjadřujete, že jste pro to zapálený. Celý život si vybírám. I klienty. Nemá to vůbec žádnou cenu pracovat s člověkem, který není přesvědčen o silách balance. Je to stejné jako ve všem! Když chcete rozdávat energii, musíte sám hořet. To je jednoduché pravidlo.“

A co Vy osobně, jak se o sebe staráte? Chráníte se?

„Jím přes sto přírodních tablet denně. Jen biologickeho a velmi čistého rázu. Reprezentují miligramy na váze přírodních balanci a můj mozek každý den váží vše. Kde jsem, co dělám, kolik hodin jsem překonal v letadle, jaký jsem měl trénink, jaké jídlo jsem jedl, atd. Proto jsem schopen být v šedesáti letech v takovém stavu, že se mi neklepou ruce, jezdím závody, trénuji i pětifázové denně pokud mi vystačí čas a létám po světě, někdy i 120 letů ročně. Udržuji svou buňku v balanci a ta je tak neprůstřelná. Je v perfektní kondici a podle toho se chová. Pokud je ale buňka ve špatné balanci, začne mutovat nebo předčasně umírat a to je počátek problémů.“

Autor: Jaroslav Kramer

Kdo je Joseph Šmarda?

Doktor Joseph Šmarda od 15 let běhal v první lize atletů za Dynamo Pardubice a potom od 19 let za TJ Gottwaldov a byl trenovan vehlasnym trenerem Bohumirem Zhanalem. V roce 1979 emigroval do Kanady, kde zavedl nový vědecký obor aplikované imunologie a stal se v něm světovou špičkou. Přičichl i k motorismu a rozjel firmu na výrobu motorů a také založil vlastní pracoviště imunologie v Calgary. V roce 2004 se vrátil do Česka, na imunologické pracoviště v Novem Straseci, kde sidli divize jeho firmy z Kanady, dnes vlastnena jeho rodinou, ktera v Kanade zije. Joseph závodí za brněnskou motoristickou stáj Mičánek Motorsport a přednáší na mnoha světových univerzitách a biochemickych firmach, jako H. U. Hofmann AG, anebo Sanyo Trading Ltd. Tokyo.