Praha, od 2. března do 28. dubna 2022.
Víc než pouhá povinnost je výstava věnovaná španělským diplomatům a úředníkům, kteří během holokaustu zachránili život mnoha Židům.
Výstava vzdává hold španělským diplomatům vyslaným během 2. světové války do zemí okupovaných německou armádou. Vydali Židům stovky pasů i povolení s odkazem na to, že se jedná o Židy sefardského původu, a tudíž občany Španělska. Ve skutečnosti většina z nich občanství neměla, a tak díky těmto mimořádně ceněným cestovním dokladům Židé mohli během posledních let války uniknout plynovým komorám.
Tento španělský „Schindlerův seznam“ je velmi rozsáhlý a ti, kdo se o něj zasadili, zůstanou navždy spjati s lidmi, které zachránili před smrtí. Ohrožovali přitom bezpečnost svých rodin i svou vlastní. Sanz Briz, Chargé d´affaires Velvyslanectví Španělska v Budapešti, Romero Radigales, Generální konzul v Aténách a otec Typaldos, vedoucí hospodářského oddělení Velvyslanectví Španělska rovněž v Aténách, dostali od Izraele ocenění Spravedlivý mezi národy jako poděkování za svou mimořádnou humanitární činnost. Přípravy této výstavy umožnily studovat a objevit další významné postavy zapojené do boje proti holokaustu, doposud ukryté v anonymitě.
Výstava bude otevřena pro veřejnost od 2. března do 28. dubna v Institutu Cervantes v Praze pondělí až pátek od 10.00 do 19.00 hodin, vstup je zdarma. Představuje poctu úředníkům, jež ze svých rozdílných destinací v Německu, Maďarsku, Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Itálii či Francii s maximálním osobním nasazením posloužili lidstvu.
Ve své krátké eseji ze 2. světové války George Orwell varoval, že naší civilizaci schází „psychologický vitamin”, jež by jednou provždy zabránil trendu označovat celé politické, kulturní či náboženské skupiny za ze své podstaty perverzní a v extrémním případě usilovat i o jejich vyhlazení. Antisemitismus podle autora byl a bohužel i nadále je výsledkem tohoto kolektivního přesvědčení, jehož nejděsivějším vyjádřením se stal holokaust.
Výstava představuje poctu několika jedincům, kteří zvolili existenční rozhodnutí postavit se systematickému vyhlazování jiných lidských bytostí. Několik španělských diplomatů sloužících v zahraničí během holokaustu nad rámec svých povinností zachránilo život tisícům Židů. Učinili tak vedeni lidskostí, přestože se sami vystavili mimořádnému riziku. Naplnili tím význam 5 oddílu Mišny jeruzalémského Talmudu: “Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět, kdo zachrání jeden život, spasí celé lidstvo.”
Vernisáž se koná 1. března (pouze pro zvané), španělsky se simultánním tlumočením do češtiny.