Společensko-ekonomické klima v zemi odráží spotřeba potravin i nápojů. V obdobích války se logicky jedlo méně, před rokem 1989 byl jídelníček zase omezen jen na určité druhy potravin. Dnes vypovídá spotřební chování o silné ekonomice a dobrém zázemí většiny obyvatel. S tím souvisí i dostupnost potravin a jejich cena. Informace o nákupních zvyklostech jsou, díky monitoringu ČSÚ k dispozici již více než 70 let a to v nepřetržité řadě, přesněji od roku 1948. Jaký je dlouhodobý vývoj českých spotřebitelů? Jaké suroviny si v domácnostech Čechů vždy najdou své místo?
Budeme-li postupovat proti proudu času, poslední zásadní změna souvisela s pádem totalitního režimu, respektive pádem tzv. socialistického zemědělství. Od padesátých let došlo ke značnému nárůstu živočišné produkce a tím rapidně stoupala i spotřeba. Před rokem 1989 spotřeboval každý obyvatel Československa ročně 30 kg hovězího masa, ještě o 20 kg více vepřového masa, přes 260 kg mléka a mléčných výroků a třeba 44 kg cukru nebo 340 ks vajec. [1] Tento spotřební koš s sebou samozřejmě přinášel i negativní dopady na výživové hodnoty stravy – nadměrně se konzumovalo třeba červené maso, ale i cukr. Na druhou stranu byla pozitivní spotřeba zeleniny a ovoce, i když pouze lokálního.
Změny v 90. letech minulého století výrazně zamíchaly nejen politickou situací, ale také nákupními zvyklostmi, spotřebou a ekonomickou situací českých domácností. Velmi se změnila také nabídka sortimentu nejen v potravinách, ale i nápojích. V letech 1989 až 2017 jsou Češi v konzumaci alkoholu na prvních příčkách v celosvětovém měřítku. Během tohoto období vzrostla spotřeba vína na osobu z 13,5 l na 19, 4 l. „Vzhledem k tomu, že na trhu působíme přes osmdesát let, máme historii poptávky podrobně zmapovanou. Zásadním faktorem v minulosti, který prospěl oboru vinařství a tím i zvýšené oblibě vína, byl konec kolektivního hospodářství a následné ustanovení vinařského zákona roku 1995. Vinaři byli nuceni investovat do nových technologií, výsadeb a zaměření se na kvalitu. To přineslo na trh zajímavé produkty a celkově zvýšilo spotřebu a kvalitu českého a moravského vína,“ říká Ladislava Antálková, obchodní ředitelka společnosti Vinium a.s. a dodává „V současnosti stále platí, že Češi zkonzumují procentuálně více vína z dovozu ze zahraničí, nicméně každým rokem zaznamenáváme stoupající zájem po našich lokálních produktech. Troufám si říct, že moravská a česká vína zažívají malou renesanci.“
Po roce 1990 začala stoupat také spotřeba ovoce, rýže, zeleniny, těstovin, mouky a pečiva obecně. Díky tomu, že velké množství potravin bylo k dispozici na regálech obchodů, docházelo k výraznému snížení spotřeby některých základních potravin. Šlo hlavně o brambory, telecí maso, žitnou mouku nebo kravské konzumní mléko. Dnes je pro nás naprostá většina výrobků a potravin včetně nápojů víceméně dostupná. I přes široký výběr zboží na trhu, díky stálé poptávce vzniká prostor pro nové produkty. Někteří čeští výrobci si tak mohou dovolit i expanzi do zahraničí. „V minulých letech jsme s desítkou partnerů z českého potravinářského segmentu vstoupili i na zahraniční trh. I dnes, v době silné konkurence potravinářských produktů si kvalitní výrobky s naší pomocí najdou svou cestu k zahraničním konzumentům,“ říká Kateřina Býčková, generální ředitelka společnosti BNG Group a dodává.
V posledních letech začíná mít zásadní vliv také otázka edukace, zdravého životního stylu. Velká část nakupujících se zaměřuje i na nutriční složení kupovaných potravin nebo nápojů. Dle odborníků, bude na planetě žít v roce 2050, přes 10 miliard lidí. Na konci loňského roku francouzský deník Le Monde vydal studii „Zdravý chod planety“. [2] Celkem 37 expertů ze 16 zemí světa se po dobu tří let zaměřovalo na výzkum stravovacích návyků na Zemi. Vědci zjistili, že 820 milionů lidí trpí podvýživou, což je v obrovském kontrastu s 2,4 miliardami lidí na planetě, kteří se přejídají. Aby bylo možné udržet život na Zemi a uspokojit potřeby pro všech 10 miliard strávníků, je nutné, aby nastala „zemědělská a stravovací revoluce“, která velmi zjednodušeně řečeno říká, že by bylo vhodné jíst maso pouze 1 x týdně. V roce 1990 zkonzumoval průměrný obyvatel planety 33 kg masa za rok. Spotřeba masa celosvětově vzrostla za posledních 50 let pětinásobně. [3]
Zvýšený zájem o drůbeží maso a také o ryby a rybí produkty potvrzují i nejnovější data statistiků z České republiky. Drůbeží maso, někdy označované jako „bílé“ maso se na celkové spotřebě masa podílelo v roce 1992 pouze 15,3 %, zatímco v roce 2012 to již bylo téměř 34 %. U ryb se potom mezi lety 1992 a 2012 zvýšila spotřeba na téměř 6 kg na obyvatele a rok. V této oblasti má Česko stále ještě co dohánět.