Slavnostní dvacátý ročník Designbloku právě skončil a je tedy načase začít bilancovat. Které instalace a výrobky nás letos chytly za srdce a kdo to naopak tentokrát doslova odflákl? Podívejte se s námi na výběr toho nejlepšího a nejhoršího z Designbloku 2018.
Předně je třeba říct, že nad hlavním prostorem – Průmyslovým palácem – vyniká Colloredo–Mansfeldský palác s výstavou Manifest a Lapidárium s instalacemi několika vybraných umělců. Každý z participantů, který vystavuje v těchto dvou působivých budovách, správně chápe, že skrze design může vyprávět příběhy, vdechnout objektům výjimečné emoce a třeba i navést návštěvníka k určitému poznání. Ať už je to Velčovského polemika s konzumem, nadčasové zpřítomnění umění podle Evy Eisler nebo hry s možnostmi šperku v režii Zoryi, vždy je to osobitý, intenzivní a překvapivý vhled do světa, v němž vládne design. Ani v jednom křídle Průmyslového paláce bohužel na nic tak hlubokého nenarazíte. Na vině je samozřejmě jednak prostor se svými jasně danými limity, ale možná i strach z toho vystoupit z davu a šokovat. Bez této schopnosti se ale návštěva Openstudia a Superstudia stává jen povinnou školní vycházkou.
Instalace značky Milimu, Designblok 2018, foto: LUCY Creative Agency
Krása východu
Zasloužený úspěch letos sklidila značka Milimu se svoji tajuplnou instalací od Matěje Činčery a Jana Klosse. Designérka Milina Havrlantová nejen že tvoří nadčasová a funkční psaníčka, navíc má ještě cit pro správnou formu a náladu. Rudomodrý pokojíček pro její dvě krásné kabelky vzbuzoval touhu vydat se daleko do východní Asie a popíjet saké při západu slunce. Stručně řečeno, tohle je expozice, která v sobě snoubí vše. Kvalitní produkt i působivou a nápaditou prezentaci, která nepotřebuje extrémní rozpočet, ale stačí ji dobrý nápad a zpracování. Bravo.
Instalace Karly Olšákové, Designblok 2018, foto: LUCY Creative Agency
Sláva modré
Vizuálně nás bavila také Karla Olšáková, která se na pět dní usídlila v průzračně modrém výklenku, kde představovala svoje nové šperky inspirované stavbou La Muralla Roja od Ricarda Bofilla. Obytný komplex postavený ve Španělsku si hraje s netradičním kontrastem modré a růžové. Stejně tak mladá návrhářka pokládá na modré piedestaly své minimalistické, od zbytečného dekoru osekané, pastelově růžové šperky. V jednoduchosti je krása už po staletí a Olšákové se tento nesmrtelný úzus podařilo vrchovatě naplnit.
Instalace fantaskního lesního světa šperkařky Janjy Prokić, Designblok 2018, foto: LUCY Creative Agency
Energie jménem Janja
Třetím jménem, u něhož se každý musel zastavit, byla Janja Prokic. Její esprit, energie a nakažlivý entuziasmus je vždy jako magnet. Nemusíte být fandou jejích věci, ale její naturel a nadšení pro šperk vás stejně dostane. Stejně jako fantaskní svět zvířat a bájných bytostí, ve kterém je Janja jako doma. Pro tento ročník vymyslela kolekci netradičních korun pro lesní královny, a i když si ji pod stromeček asi přát nebudete, vsadím se, že bude jednou z těch věcí, které vám utkvěly v paměti.
Více čtěte zde.