Karina Hartai – designérka pro IKEA
IKEA je neodmyslitelnou součástí našich domovů a našich životů. Nejen pro dostupnost svých produktů, ale i pro způsob a styl myšlení, který právě prostřednictvím svých interiérů přináší. V následujícím seriálu rozhovorů vás chceme v průběhu podzimu a zimy seznámit s designéry z IKEA a ukázat vám, jak o své práci přemýšlí, jak fungují a necháme vás nahlédnout i do jejich domovů.
Seznamte se s Karinou Hartai, Deputy Country Communication & Interior Manager v české IKEA. Je původem z Polska, ale pracuje v Praze odkud vede mezinárodní tým interiérových designérů visual merchandiserů a grafiků v České republice, na Slovensku s v Maďarsku. Má ráda bohemian styl a starožitný nábytek.
Co tě přivedlo k designu a interiérovému designu? Jaká byla tvoje cesta?
Moje cesta začala před mnoha lety na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. Protože je celá moje rodina spojená s uměním a designem, bylo mi to vlastně dané – jako když se říká, že to máte v krvi. Během studií jsem si přivydělávala v oboru, díky čemuž jsem si uvědomila, že visual merchandasing je směr, kterým bych se chtěla dál zabývat. Je v tom pořád něco z umění, grafiky a designu, ale v tom komerčním slova smyslu. Po studiích jsem chvíli pracovala sama na sebe jako freelancer a dělala jsem naprosto odlišné věci – různou grafiku pro větší i menší firmy. Nicméně jsem došla k tomu, že nerada pracuji sama a potřebuji kolem sebe lidi, nejenom jako zákazníky, ale i jako kolegy v týmu na spolupráci. Začala jsem tedy hledat někoho, kdo mě zaměstná. A našla jsem IKEA. Měla jsem IKEA vždycky ráda jako zákaznice a zrovna v té době hledali v Polsku do týmu visual merchandisery. Takto jsem před 9 lety vstoupila do IKEA světa. Chvíli jsem pracovala v Polsku, pak jsem se přestěhovala České republiky a pracovala v obchodním domě na Černém Mostě v Praze, následovala Vídeň, zpátky Česko, mimo jiné proto, že se tady cítím velmi dobře, ale tentokrát jsem zamířila do Ostravy už na pozici manažera kreativního týmu. Od začátku roku 2017 jsem se opět ocitla v Praze a chopila se manažerské role, tentokrát ale s trochu větším týmem.
Chtěla bych blíž poodhalit Tvůj přístup k práci – je nějaký rozdíl, když přemýšlíš a navrhuješ interiér pro sebe nebo profesně, když jsi v práci v pozici designéra v IKEA? V čem se to liší?
Myslím si, že po tolika letech v IKEA není tak jednoduché, řekněme, „vypnout” od IKEA stylu. Švédský design a styl, nebo spíš způsob, jak v IKEA nad věcmi přemýšlíme, je velké know-how. Nejde jen o to, jak ty věci vypadají, ale jak vůbec přistupujeme k prostoru samotnému – ke všem funkcím, které má, jak prostor maximálně přizpůsobit, tak aby byl co nejjednodušeji použitelný pro konkrétního člověka. Takže bych řekla, že tento přístup je celkem vlastní i mě osobně.
Za prvé, jednotlivé pokoje doma musí být velmi funkční – to znamená, že prostorové řešení není zbytečně komplikované, ale snadné a pohodlné. Druhou charakteristikou, která je pro IKEA typická a má ji každý z nás, kdo navrhuje interiéry, je personalizace – to znamená, že musí být viditelné, že jde o můj pokoj. Že nejde o tvůj pokoj, nebo tvého kamaráda, ale že jde o můj vlastní prostor s pro mě typickými prvky a věcmi. Jde o viditelné věci spojené třeba s našimi zájmy a vášněmi. To, co je možná jiné mezi IKEA a mým vlastním prostorem je, že miluji starý nábytek, takže to kombinuji tak padesát na padesát.
Pojďme se tedy přenést k tobě domů, v kterých částech trávíš nejvíce času a je to nějak propojeno s rituály a zvyky, které máš?
To je celkem vtipné, všechno se totiž mění na základě Tvého života a životního stylu. Nyní máme s manželem byt, který možná není tak veliký, protože má jen dva pokoje, ale ten jeden pokoj je velký otevřený multifunkční prostor – kuchyň, jídelna a obývák dohromady. Nyní jsme ale v nové životní situaci, protože čekáme první miminko, což bude znamenat celou proměnu toho prostoru. Do této chvíle nám však vyhovoval. Je to taky prostor, který mám nejraději, a to právě díky té otevřenosti a rozmanitosti využití. Mění se s námi a tím, co zrovna děláme – jestli vaříme nebo máme hosty…