Vladimír Kvaš & Jiří Sven Svěrák

 

“Budujeme mezinárodní start-up korporaci”

 

Energie a nadšení Vladimíra Kvaše a Jiřího Svěráka během rozhovoru, ve kterém sdíleli vize firmy G2 server, působilo v Praze rozpálené vedrem jako živá voda. Ačkoliv se od sebe liší věkem, profesními zkušenostmi i vzděláním, co se týče expanze firmy a poskytování cloudových služeb, jsou na jedné vlně, lépe řečeno na jednom oblaku.

Vladimír Kvaš spoluzakládal firmu ve věku 20 let, poté co na vysoké škole vydržel přesně jeden semestr. Jiří Svěrák vystudoval MBA na LIGS University a je zkušeným korporátním hráčem. Po kariéře v korporacích jako Aliatel, Hewlett-Packard a DellEMC přišel letos v červnu do G2 s misí posílit působení firmy na západních trzích.

Společnost G2 server byla založena v roce 2004 a dnes patří mezi největší poskytovatele cloudových služeb. V roce 2017 očekává obrat na úrovni 400 milionů Kč s počtem čtyřiceti zaměstnanců.

Firma má pobočku ve Velké Británii, na podzim 2017 se plánuje rozšíření do oblasti západní Evropy. V září firmu posílí Ondřej Vlach se zkušenostmi z korporace VEEAM, jehož úkolem bude expanze firmy do Polska a Pobaltí. Tím ale regionální rozmach G2 zdaleka nekončí. Další zásadní trhy se nabízejí ve Španělsku, Portugalsku, no a samozřejmě v Rusku. Ke splnění vize „Stát se jedničkou v poskytování cloudových služeb v Evropě“ nový tým G2 směřuje rychlostí svěžího větru, pro znalce létání na úrovni jet-streamu.

Náš rozhovor se netýkal pouze expanze, ale významu budování silné firemní kultury, poučení z chyb a vyvrácení mýtu, že perspektivy z pohledu korporace a středního podniku musí být zásadně odlišné.

Jiří, do firmy G2 server jste přišel po úspěšné kariéře v několika nadnárodních korporacích a Vaším úkolem je pomoci budovat novou. Na pozici ředitele pro Německo a Rakousko začínáte tedy rozjíždět velkou expanzi.

Chceme být velkým business providerem, který se opírá o silnou distribuci a práci s partnerskou sítí. Právě partnerům chceme s budováním businessu pomáhat a potom úspěšný model replikovat v dalších zemích. Mou rolí je vybudovat regulérní sídla společností v Německu, Rakousku a Švýcarsku. V rámci plánování nám došlo, že logickým návazným krokem je podobný postup v zemích Beneluxu a Lichtenštejnsku. No a rázem máme vytvořený region západní Evropy, v korporacích běžný. Kolega Vlach, specialista v oblasti zálohování, které je pro naše zákazníky klíčové, má na starost Polsko a Pobaltí. Rok 2017 je pro G2 skutečně přelomový, z firmy, která působila převážně na česko-slovenském trhu a provozovala úspěšnou pobočku ve Velké Británii, se totiž stává firma s celoevropským působením a s přítomností na zásadních trzích.

O světě korporací a malých a středních podniků se traduje, že se jedná o světy velmi odlišné, často téměř neprostupné. Vy dva se ovšem znáte dlouho a úspěšnou spolupráci jste si již vyzkoušeli na mnohých projektech.

Jiří: Potkali jsme se před sedmi lety, během mého působení v HP. Vladimír byl naším zákazníkem. Jsem rád, že právě na HP technologiích odstartovala úspěšná cloudová historie firmy G2.

Vladimír: Já se vrátím zpátky do roku 2004, když firma začínala. Po prvním roce existence a po prvním vydělaném milionu jsem měl super pocit. Stali se z nás „milionáři“! V té době jsme se zaměřovali na nízkoobjemové služby v oblasti IT. Postupem času jsme se soustředili na trh v segmentu enterprise, což také předpokládalo nasazení příslušných technologií a právě HP nás podpořilo.

To zní skoro jako pohádka. Jiří Svěrák je svými obchodními i networkingovými dovednostmi a lidským přístupem k businessu známý, bylo ale setkání nadšeného mladíka s korporátním světem skutečně tak hladké až idylické?

Jiří: Za mne ano. Se svým týmem jsem se snažil najít nové segmenty zákazníků a téma cloudu bylo nové, i pro nás v korporacích. Z pohledu dnešní doby se může zdát, že toto téma je dostatečně známé, vždyť i telefon zálohujeme na cloudu, ale tehdy se jednalo opravdu o nový přístup bez předchozích zkušeností. V HP jsme řešili problém z pohledu hardware a zdálo se nám, že firmy, které se zabývají hostingem, by mohly být vhodnými zákazníky. Skutečnost, že tu dnes sedíme u jednoho stolu, ukázala, že jsme se nemýlili. Dostal jsem seznam 200 firem, 190 firem bylo opravdu malých, no a z 10 potenciálních zákazníků se firma G2 ukázala jako ten nejzajímavější.

Vladimír: Pamatuji si, že první enterprise server nám dovezl Jirkův kolega taxíkem, server měl v podpaží a jednalo se o demo. Prodejce se s obavami ujišťoval, že ho opravdu zaplatíme.

Jiří: Ano, všechny prodejce jsem učil, že tržba znamená nikoliv, když je vyfakturováno, ale když jsou peníze na účtu. Mladé, flexibilní týmy lze najít i v rámci velkých korporací.

Vladimíre, když jste šel za G2 jako zákazník do HP, vnímal jste odlišnost korporátního světa, nebo jste si říkal, že i HP jako firma začínala v garáži?

V té garáži jsem se dokonce byl osobně podívat. Máte pravdu, bylo to setkání s jiným světem. Přiznám se, že jsme si prošli i obdobím, kdy jsme HP jako firmou pohrdali. Kupovali jsme levné čínské servery a nechápali jsme, jak může někdo stejnou technologii prodávat dvojnásobně až trojnásobně dráž. Na ceně skončilo několik předchozích jednání, kdy se nás prodejci HP snažili získat jako zákazníka. Nakonec jsme přišli na to, že byli o něco dražší, ale kvalita byla tak diametrálně odlišná, že to vyrovnalo cenu mnoha dalších čínských serverů. Pracovníci z HP, kteří k nám do G2 chodili, si pravidelně vyslechli přednášku o tom, jak „ta korporace neumí efektivně prodávat“ a je příliš drahá.

Předávání zkušeností mladšího staršímu nebo také Davida Goliášovi je trendem dnešní doby. Co si na pozadí spolupráce s HP uvědomila firma G2 sama o sobě?

Vladimír: Já bych to popsal doslova jako setkání dvou světů. Po pěti letech podnikání, to už mi bylo 25 a myslel jsem si, že už jsem všechno zažil…(smích) Byl jsem přesvědčen, že jsme skvělí. Na vše jsem se díval pohledem malého podnikání, který se může rovnat světu na enterprise úrovni. Růst a tržby v tomto segmentu byly ovšem omezené, zákazníci nebyli ochotni platit za poskytovanou kvalitu, ale očekávali 110% záruky. V roce 2010 jsme si řekli, že nechceme pracovat pro zákazníky, kteří chtějí levné čínské servery. Měli jsme zájem pracovat pro zákazníky, kteří oceňovali kvalitu a zároveň za ni byli ochotni platit. V roce 2010 jsme realizovali jistý restart firmy a poslali výpověď z naší strany téměř polovině zákazníků. Zacílení na enterprise segment nám přineslo meziroční růst téměř sto procent, zatímco dříve představoval procent deset. Z obratu patnáct miliónů Kč jsme se dostali k předpokládaným čtyřem stům milionům v roce 2017.

Vraťme se k začátkům podnikání. Vladimíre, Vy jste začal podnikat hned po střední škole, v době, která ještě nebyla podnikání mladých tak nakloněna jako dnes. Korporace v roce 2004 nabízely nejen nadstandardní platy, ale i jistotu, benefity, kariérní růst…

Oba moji rodiče byli podnikatelé, pracovali hodně a od dětství jsem měl možnost je pozorovat. Od střední školy jsem chtěl být podnikatelem, založit a řídit svoji společnost. Na vysoké škole jsem vydržel jeden semestr. S odstupem času jsem poznal, že to nebylo úplně vhodné. Ne, že byste ve dvaceti nemohli podnikat, ale při jednání se seniorními kolegy z korporací může být mladší věk nevýhodou. Ve dvaceti prostě vypadáte jako dítě. Hodně jsem strávil přemýšlením, jak bych mohl vypadat starší.

Jiří, Vás nikdy podnikání nelákalo?

Já jsem si ho zkusil. Po krátké zkušenosti s podnikáním v oblasti vzdělávacích knih jsem došel k názoru, že můj růst a prostor setkávat se s velkými zákazníky a tak dělat velké obchody je omezený. Nastoupil jsem do společnosti Aliatel, kde jsem měl na starost velké zákazníky, mimo jiné Českou národní banku. Najednou byli moji partneři o dvě generace starší. I já jsem tehdy přemýšlel nad tím, jak vypadat starší. Postupně jsem získával nejen obchodní, ale i manažerské zkušenosti a následně jsem nastoupil do HP, která tehdy byla jednou z největších korporací v ČR. Zpočátku jsem byl na pochybách, zda uspěji a doufal jsem, že tam vydržím alespoň rok. Měl jsem na starosti malé zákazníky, tak šok z přechodu do korporace pro mne nebyl až tak velký. V segmentu malých zákazníků se nám podařilo vyrůst z nuly na 20 miliónů dolarů a získat tak velké renomé. Po osmi letech jsem HP opustil, byla mi nabídnuta příležitost působit na pozici Country Manager EMC pro Českou republiku i Slovensko. Tři roky uběhly a po sloučení s firmou Dell jsem se rozhodl jít mimo korporace stávající, pomoci budovat korporaci novou.

Něco jiného jsou pochybnosti v korporaci, něco jiného v malé či střední firmě. Vláďo, může si dovolit pochybovat majitel střední firmy?

Určitě. Nemohu říci, že každý můj krok je bezpochyby správný. Stále se učím se z chyb, po 13 letech podnikání je procento menší. Z každé chyby se člověk musí umět poučit, ačkoliv to může znít jako známé klišé. Hodně chyb jsem v počátku udělal v souvislosti s náborem či malou zkušeností s vedením lidí. Najednou jsem se musel z odborníka na IT stát odborníkem na vedení lidí a začít se věnovat jejich řízení, motivaci, ale i utváření pracovního prostředí tak, aby byli spokojení a měli důvod ve firmě dlouhodobě zůstávat.

Jiří, co nakonec rozhodlo o přechodu právě do firmy G2?

Nadchla mne možnost expanze, budovat něco od začátku a navazovat zcela nové vztahy v rámci mezinárodního prostředí. Moc se těším na příležitosti a nová setkání v Rakousku, Švýcarsku, v Belgii… a těším se na to, až z G2 vybudujeme korporaci.

Pánové, slovo korporace dnes ovšem u mnohých nevyvolává příliš pozitivní představy.

Vladimír: My chceme budovat start-up korporaci.

Jiří: Pojďme si říci, co to slovo vlastně znamená. Pro mne osobně korporace nemá negativní význam. My jdeme vybudovat firmu, která bude mít celoevropské a do budoucna celosvětové pokrytí. Pokud budeme mít násobně více lidí, tak budeme muset mít i určité procesy pro jejich řízení. Pokud budeme mít nástroje, tak budou muset být popsané. Excelu a tabulkám se dnes už dnes nevyhne nikdo téměř na žádné pozici. Jde tedy o to, jakou má korporace firemní kulturu. A já věřím, že si naši firemní kulturu, která je kreativní, příjemná a v jistém slova smyslu domácí, zachováme. Prostředí bude korporátnější už jen z povahy komunikace s různými národnostmi, zákazníky, zaměstnanci, partnery či distributory a to bude vyžadovat určitý řád. Stále však chceme budovat korporaci s lidskou tváří.

Pojďme konkrétně k lidem, v České republice se neustále mluví o nedostatku IT specialistů. Jak je získáte a jak si je udržíte?

Vladimír: Dovolím si podotknout, že tento častý diskurs o pracovním trhu se mi nezdá jako vhodný. To, že na trhu nejsou volní lidé, vyvolává představu, že někde na úřadu práce možná sedí kvalifikovaní lidé, kteří čekají na tu správnou nabídku. Dnes opravdu není vhodná doba na nábor zaměstnanců přes inzertní portály, jak se mnozí mylně domnívají. Dnes je důležité se věnovat HR marketingu a na konkrétních příkladech v praxi ukazovat, že navzdory rychlému růstu je firma schopna si zachovat start-upového ducha a hlídá si svébytnou firemní kulturu a firemního ducha. Rychlý růst mimochodem mnohé talenty přitahuje.

V čem je tedy Váš firemní duch specifický?

Vladimír: Už výběr prostředí je klíčový, nechceme být ve skleníku, jako mnohé ostatní firmy. Máme velkou terasu, na které pořádáme večírky a party. V letních parnech je k dispozici zmrzlina, v zimě v době chřipkových epidemií je připravený čaj s medem a citronem, společně s pastilkami proti bolení v krku nebo léky proti nachlazení. Snažíme se, aby zde lidé byli opravdu spokojení. Každý den si mohou nabídnout ovoce, které je již nakrájené. Máme ověřeno, že pokud ovoce pouze naskládáte, tak shnije. Nabízíme rovněž zdravé snídaně. Může se zdát, že to jsou maličkosti, cena jedné zmrzliny nerozhoduje, ale zaměstnanci oceňují, že firma se snaží nad rámec toho, co by bylo v jiných firmách běžné, kde je první káva zdarma, ta další už je placená.

Pánové, mne opravdu překvapuje, že si nestěžujete ani na mladou generaci a její nestálost či nízkou loajalitu.

Vladimír: Myslím, že naše specifická firemní kultura způsobuje to, že je u nás fluktuace velmi nízká. Po pěti letech odchází první kolega a to z důvodu své další odborné profilace. Není to jen o platech, lidé se u nás necítí jako v práci, ale jako v kolektivu, kde jsou šikovní a kamarádští lidé. Začínáte u náboru, aby vám do kolektivu nepřišel někdo, kdo tu kulturu pokazí. Nabíráme lidi na podobné vlnové délce, se stejnými hodnotami. A oni s námi rádi zůstávají a hlásí se nám sami. My si vybíráme.

Jiří: Agendu talent managementu vnímám jako zásadní. A moc se těším na to, jak tuto agendu budeme budovat a rozvíjet v jednotlivých zemích. Na případné traviče studní si opravdu dáme pozor. V nových zemích si velmi ohlídáme, aby ředitelé jednotlivých poboček s námi byli opravdu sladění. Nábor pod tlakem se nevyplácí. Jsem přesvědčen, že vhodní lidé se vždycky najdou, jen je musíme oslovit. A my máme co nabídnout.

Vladimír: Skutečnost, že silná a specifická firemní kultura přitáhne ty správné lidi, se potvrdila již při naší expanzi na Slovensko.

Pánové, u cloudu společnost G2 začala, co je však dál za mraky?

Jiří: Cloud je nosné téma, ale je více typů cloudů… V cloudu můžete mít fotografie nebo základní operace firmy, v cloudu můžete vyvíjet i svůj start-up. U nás se zatím soustředíme na klasickou infrastrukturu, ale přijdou i další nové platformy. Aplikace se rychle vyvíjejí, podniky si proto nebudou držet jednotlivá prostředí společně s drahými odborníky na provoz a údržbu, ale budou chtít mít jednoduše funkční prostředí pro vývoj dalšího podnikání.

Vladimír: Na americkém trhu je cloud rozdělen na infrastrukturu, platformu a software. My se dnes soustředíme na infrastrukturu, ale prostor pro růst je veliký. Trhy ve východní Evropě zatím na další fáze připraveny nejsou, Česká republika již na platformy připravena je. Liší se i zákazníci a to je pro nás velkou výzvou. Jak Jiří naznačil, růst zdaleka není omezen jen geograficky.

Pánové, ať se vám na cloudu dobře pluje!

Hodně štěstí přeje za redakci Czech and Slovak Leaders Linda Štucbartová.