Karel Feix

 

“Loajalita k firmě je pro mne zásadní”

 

Osobní setkání s panem Feixem, kterému často přezdívají „pan Kapsch“, jelikož po čtvrtstoletí reprezentování firmy na českém trhu ji u nás prakticky ztělesňuje, probíhalo v přátelské atmosféře. Obdivovala jsem jeho vysoké pracovní nasazení, dlouho jsme hledali termín pro naše setkání a nakonec jsme se sešli v pátek, v osm hodin ráno.  Zaujala mne jeho loajalita k firmě, vlastnost, která je v Čechách stále spíše výjimkou než pravidlem a rovněž osobní pokora, se kterou vzpomíná na začátky. 

Tento rok slaví firma Kapsch 25. výročí vstupu na český trh a Vy jste byl jejím úplně prvním zaměstnancem.  Jaké to je, ohlédnout se zpět?

Na začátky často vzpomínám, na dobu, kdy měl Kapsch jednu kancelář se dvěma stoly, několika židlemi a jedním telefonem.  Psací stroj, na kterém jsem tvořil první nabídky, jsem si přinesl vlastní z domova.  Toto ohlédnutí sdílím zejména s novými kolegy, aby neměli pocit, že vše, čeho jsme jako firma dosáhli, bylo a je samozřejmostí.  Já sám jsem přišel do Kapsche z Českého Telekomu, kde jsem měl na starosti digitalizaci.  Tam jsem se dostal do styku s firmami jako Alcatel, Erickson a rovněž Kapsch, který mne také oslovil.  Z tehdejšího pohledu jsem z jistoty přecházel do nově vzniklé firmy a zpočátku jsem váhal, zda jsem udělal krok správným směrem. S příchodem prvních zakázek však přišel postupný nárůst zaměstnanců a začali jsme nabírat nejen obchodníky, ale i technologické experty.  Kapsch nabízel telekomunikační řešení, telefonní ústředny a příslušenství spojené s komunikacemi a tehdejší trh byl prostě z dnešního pohledu ohromně nenasycený. Po čase jsme díky kladným referencím začali získávat velké projekty, například telefonní ústřednu pro motolskou nemocnici, řešení pro Plzeňský pivovar či Grandhotel Pupp v Karlových Varech.  Již v té době byla firma Kapsch klíčovým středoevropským partnerem firmy Nortel, tehdy druhé největší telekomunikační firmy na světě a Kapsch jako lokální partner začal realizovat obchody pro veřejné telekomunikace, v České republice jsme stavěli první datovou národní síť.  Dnes je Kapsch celosvětovou firmou, pobočka v České republice je největší zahraniční pobočkou z hlediska úspěšnosti a máme zde kompletní portfolio výrobků, od klasických nabídek pro podnikovou sféru v oblasti datových sítí a bezpečnosti dat pro banky, státní instituce, hotely až po nejrůznější průmyslové podniky.  Velkým zákazníkem jsou pro nás České dráhy a SŽDC (Správa železniční dopravní cesty), kde působíme jako dodavatel řešení pro železniční infrastrukturu. Jedná se o projekt GSM-R (Global System for Mobile Communications – Railway) představující celosvětový standard řešení a my jsme v České republice už 10 let, a mimochodem v GSM-R technologii je Kapsch celosvětovou jedničkou.  No a samozřejmě oblast silniční telematiky, kde je známé například mýto, ale my v této oblasti nabízíme mnohá další řešení, třeba pro městskou dopravu.

Zmínil jste, že Česká republika je nejúspěšnější zahraniční pobočkou firmy Kapsch jak z hlediska portfolia, tak úspěšnosti.  Jaké jsou Vaše osobní vztahy s „ústředím“ firmy?  Praha je místem mnoha poboček nadnárodních korporací a z rozhovorů s vysoce postavenými manažery vím, že ne vždy jsou korporátní vztahy na úrovni headquarters-pobočky harmonický.

Je faktem, že po 25 letech působení u firmy už jsem se stal jakýmsi inventářem a rád odpovím na tuto otázku velmi otevřeně.  Kapsch je rodinná firma, dnes v rukou čtvrté generace majitelů rodiny Kapsch a v tuto chvíli jsou ve vedení tři sourozenci, dva bratři a jedna sestra. Přístup rodinné firmy pocházející ze sousedního Rakouska je odlišný od přístupu amerických či britských nadnárodních korporací v držení často anonymních akcionářů.  Ačkoliv je firma Kapsch celosvětová, lze vycítit, že rodinné vztahy mezi zaměstnanci a majiteli stále přetrvávají.  A i průměrná doba působení lidí ve firmě je delší.  Skutečnost, že ve vedení firmy je sám majitel, na mne působí daleko adresněji.  Mým šéfem je prostě Georg Kapsch jako hlavní majitel firmy. Schvalování, procesy, rozhodování je daleko snadnější, rychlejší a pružnější.  Komunikace je rovněž přímá, podle potřeby si voláme obden či jednou za 14 dní.  A výhodou je i možnost pozvat pana Kapsche ke klíčovým jednáním, kde může jako majitel garantovat nabídku.  Osobně pan Kapsch navštěvuje Českou republiku jednou či dvakrát ročně, je totiž velmi vytížen, neboť zároveň zastává i řadu dalších funkcí, například je prezidentem rakouského Svazu průmyslu.

Od takřka ideálních vztahů pojďme nyní k otázce, kterou pokládám často a ráda.  Pojďme se věnovat složitým momentům, protože zpravidla to jsou právě ty momenty, které nám umožňují růst.

Začnu krizí po roce 2000, kdy se nejednalo o krizi ekonomickou, ale o krizi ve světě IT.  Tehdy se bortily zavedené pořádky, staré zavedené technologie se začaly nahrazovat jednoduššími.  Firma Kapsch měla tehdy výhodu, že působila v řadě oborů s širokým spektrem výrobků a řešení, a tak díky širokému portfoliu jsme krizi ustáli.  Už tehdy jsme kromě podnikových řešení nabízeli rovněž řešení pro železnice a silniční dopravu.  Prostě jsme stáli na více nohou, staré známé pravidlo o diverzifikaci opět potvrdilo svou platnost.  Osobně je pro mne největším oceněním ohlédnutí na začátek, kdy jsme začínali na nule a porovnání se stavem nyní, kdy dosahujeme ročních tržeb 120-130 milionů Eur, to znamená 2,5 až 3 miliardy Kč.  Toto opět zdůrazňuji mladším kolegům, kteří nastupují do firmy s pocitem, že mají automaticky nárok na různé benefity a další bonusová schémata odměňování.  Připomíná mi to můj dřívější dialog s rodiči, kteří často říkali:  Važ si toho, že žijete v jiné době…“, ale já věřím, že připomínat začátky a skromnost je důležité.

Jak tedy vnímáte nástup a zapojení nové generace, tzv. millennials, do pracovního procesu?

Ano, jsou jiní.  Logicky požadují komfort a určitý standard, výměnou za to, že tomu budou věnovat nějaké úsilí.  Často si neuvědomují, že ostatní mohou mít jiný názor na základě své zkušenosti, například již zmiňovaných skromných začátků.  Na druhou stranu i já chápu, že pro mladé může být složité nedostat ihned to, na co mají ze svého pohledu právo.  Těžko se toto vysvětluje někomu, kdo nežil bez mobilního telefonu.  Zmíním i pozitiva, mladí lidé jsou dnes lépe teoreticky i jazykově vybavení, mají lepší představu o fungování v zahraničí, mnozí mají zahraniční zkušenost, jsou sebejistější při vystupování.  Stává se, že sebeprezentace dnes často předchází skutečný obsah.  Při náboru se často setkávám s povrchností, zatímco my jsme si dlouhodobě budovali expertizu.  Prostředí rodinné firmy nábor i uzpůsobujeme.  Od nás by se nemělo odcházet po dvou letech.  Hledáme trochu jiné typy osobností, sázíme na loajalitu a zároveň se snažíme poskytnout i dlouhodobější jistotu a perspektivu.

Ačkoliv nepůsobíte kontroverzně, stal jste se mediálně kontroverzní osobností kvůli mýtnému systému.  Jak jste se s touto situací vyrovnával?

Skutečnost, že jsem dlouhou dobu sportoval a hrál jsem tenis na závodní úrovni, mne velmi ovlivnila. Ve sportu jsem se naučil prohrávat, ale zároveň se z porážky poučit a jít dál.  Podobný přístup jsem měl při budování firmy.  Šel jsem do toho naplno, hodně jsem firmě obětoval.  Tehdy jsme měli malé děti a byla to manželka, která se vzdala své profesní kariéry, ačkoliv sama měla vysokou školu ekonomického zaměření.  Dnes někdy slýchám výčitky, že jsem nebyl doma, když bylo potřeba.  Bez pomoci rodiny a podpory ze strany manželky bych rozhodně nedosáhl takových výsledků.  Takže jsem se s firmou velmi ztotožnil a úspěch, který přišel, mě samozřejmě těšil.  Kapsch tehdy začínal a soupeřili jsme se zavedenějšími firmami, Siemens, Alcatel, Erickson a mne těšilo vyhrávat nad těmito nadnárodními firmami. Vzpomínám si, jak jsme tehdy bojovali o projekt Letiště Ruzyně a po boku velkých firem ve finále jsme byli bráni jako outsider.  Pak jsme vyhráli, tento projekt byl nejen prestižní, ale i velmi úspěšný.  Výhra v takovéto soutěži byla pro mne rozhodně větší satisfakce než finanční ocenění.  Tím chci říct, že jsem byl připraven bojovat a něco obětovat.

Situace, která nastala kolem mýtného projektu však byla naprosto šokující.  Obchodování se státní správou není nikdy jednoduché.  Ale v případě projektu takového rozsahu si člověk uvědomí, jaké všechny možné další okolnosti hrají velkou roli.  A pro mne nejsložitější byla právě politika.  Nabízeli jsme technické řešení, které nemělo být problémem.  Na zpoplatnění silnic panovala v té době všeobecná shoda, jednalo se ostatně o celosvětový trend.  Poté do toho vstoupily zájmy nejen konkurenčních firem, ale i zájmy politické a záležitost nabrala neuvěřitelně obřích a velmi nepříjemných rozměrů.  Kapsch realizoval podobné projekty v Polsku, v Rakousku či dokonce v jižní Africe.  Český projekt byl  prvním projektem takového charakteru ve střední a východní Evropě a změnil se v unikátní bitvu. Pokud bych měl jmenovat jednu zásadní věc, kterou jsem se naučil, tak to bylo nepodceňovat mediální stránku věci.  My jsme se soustředili na technické řešení a na přípravu co nejlepší nabídky, poté jsme zrealizovali projekt v rekordním čase devíti měsíců, což je do dnešní doby světovým rekordem pro projekt takového rozsahu – a opomněli jsme věnovat energii mediální publicitě. Nechali jsme prostor našim konkurentům nebo politickým oponentům a ten „cejch“ si bohužel neseme dodnes.  O tom, že projekt byl opravdu perfektně připravený svědčí i fakt, že za deset let nebyl jediný výpadek, ani vteřinový, systému, což je opravdu unikát, porovnáme-li to s funkčností systémů státní správy nebo i bank, telekomunikačních poskytovatelů a jiných institucí.

Co Vás v těchto opravdu těžkých chvílích motivovalo nejen zůstat, ale pokračovat dále?  Asi málokdo se do Vaší situace uprostřed mediální vřavy dokáže vcítit…

Vraťme se opět k rodinnému prostředí firmy, o kterém jsem hovořil.  V České republice jsem jednatel a ředitel firem v jedné osobě, což je podle mne výhoda, protože můžeme integrovat a využít synergie hned několika firem a skutečnost, že jsem byl jmenovitě s firmou spojen, mne nutila pokračovat.  Pro řadu lidí jsem pan Kapsch, nikoliv pan Feix, k tomuto přeřeknutí často dochází i ze strany našich partnerů.  Proto mne hanebné články velmi osobně a citelně zasáhly, jednou se dokonce objevila fotografie domu, který postavil můj tchán před 40 lety a který jsem zamlada pomáhal dostavovat a titulek zněl „Takto si žije ředitel firmy Kapsch za státní peníze“.  Citelně to samozřejmě zasáhlo i manželku a celou rodinu, včetně dětí ve škole.   I toto je odvrácená strana úspěchu.  Tehdy jsem si uvědomil, jak důležité bylo pro mne zázemí, podpora ze strany rodiny, přátel, ale i firmy.  A všem ostatním, kteří by se ocitli v této nezáviděníhodné situaci, doporučuji dbát na důkladnou mediální prezentaci výsledků své práce.  Úspěch a vyčnívání z davu se v Čechách neodpouští, nepřátel je hodně.

Na co se těšíte koncem roku 2016 a jaké jsou Vaše plány v roce 2017?

Určitě začnu přáním štěstí a zdraví mým blízkým, rodině a vnoučatům. Vnoučat si snažím užívat a vnímám v jejich přítomnosti svět i priority jinak.  Z pohledu firmy mne těší skutečnost, že se nám stále daří růst a máme za sebou 25. rok, který byl opět úspěšnější než rok předchozí.  Mám radost, že firma má před sebou i stabilní vyhlídky a je to i díky tomu, že roste celá česká ekonomika, protože to se samozřejmě v businessu odráží.  A nám všem přeji pohodové bílé Vánoce a vydařenou zimu!

Autor: Linda Štucbartová